UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Fórum pedagogické kinantropologie
Svatoňova Stráž
Editorka
Petra Matošková
Sborník
abstraktů a textů ze semináře „Fórum pedagogické kinantropologie“
pořádaného
ve dnech 25. – 27. 9. 2013
Seminář byl příspěvkem
k řešení výzkumných záměrů:
§ „Aktivní
životní styl v biosociálním kontextu, evid. č. MSM 0021620864“ Fakulty tělesné
výchovy a sportu Univerzity Karlovy
§ Program
PRVOUK na Univerzitě Karlově v Praze, č. 39
§ Projekt
GAČR „Kvalita kurikula a výuky v oborech školního vzdělávání P407/11/0262,
2011-2013“
Pořadatel: FTVS UK Praha ve spolupráci s PedF
MU Brno
Místo
konání: Výcvikové středisko FTVS UK, Stráž nad Nežárkou
Odborní
garanti: doc. PhDr. Vladimír Süss, Ph.D. (FTVS UK)
doc. PaedDr.
Vladislav Mužík, CSc. (PedF MU)
Editorka: PhDr. Petra Matošková, Ph.D.
© Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Praha 2013
ISBN 978-80-87647-07-3
ÚVODEM
Předkládaná elektronická publikace je sestavena
z abstraktů a textů příspěvků přednesených na vědeckém semináři „Fórum pedagogické kinantropologie“,
který se tradičně pořádá na podzim ve Stráži nad Nežárkou. Jedná se o
každoroční setkání akademických pracovníků zabývajících se otázkami pedagogické
kinantropologie.
Tyto semináře dlouhodobě navazují na pracovní
setkání „Didaktické společnosti“, jejíž členové pod vedením prof. Dobrého a
doc. Svatoně řešili již v 80. letech 20. století výzkumné úkoly týkající se
didaktiky TV.
V průběhu semináře zazněly příspěvky věnované
tradiční problematice pedagogické kinantropologie.
Seminář byl podporován a pořádán v souladu s
výzkumnými záměry „Aktivní životní styl v biosociálním kontextu, evid. č. MSM
0021620864“ Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, programu
PRVOUK na Univerzitě Karlově v Praze č.
Abstrakty i texty jsou řazeny podle abecedního
pořadí příjmení hlavních autorů.
Za jazykovou a odbornou úroveň odpovídají autoři
jednotlivých příspěvků.
Petra Matošková
Editorka
OBSAH
ZATÍŽENÍ
VYUČUJÍCÍCH HLUKEM V HODINÁCH TĚLESNÉ VÝCHOVY
Ladislav
Bláha; Vladimír Hladík1
OBJEKTIVIZACE
MONITORINGU POHYBOVÉ AKTIVITY (NA PŘÍKLADĚ VÝZKUMU SEDAVÉHO CHOVÁNÍ
ADOLESCENTŮ)
Lukáš
Jakubec; Filip Neuls; Karel Frömel; František Chmelík; Dorota Groffik1
KVALITATIVNÍ
ASPEKTY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ A STANDARDŮ
HLEDISKA
KVALITY V PŘÍPRAVĚ UČITELŮ
PLAVECKÁ
GRAMOTNOST ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL
Jitka
Pokorná; Irena Čechovská
Petr
Reich; Ludmila Miklánková
VZTAH
GYMNASTICKÝCH ČINNOSTÍ K POHYBOVÉ GRAMOTNOSTI
Iveta
Šimůnková; Viléma Novotná; Jan Chrudimský
ÚPRAVY
RVP ZV A SOUČASNÉ PROBLÉMY KURIKULÁRNÍCH DOKUMENTŮ
UČIVO
ZÁKLADY GYMNASTIKY V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍCH ŠKOL
Alena
Vaculíková; Ludmila Miklánková
Jana
Vašíčková; Filip Neuls; Lucie Hauptmannová
Univerzita
J. E. Purkyně; Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy a sportu,
1BERYL,
spol. s r.o. – terénní pracovník
Abstrakt
Životní
prostředí je jedním z limitujících faktorů ovlivňujících kvalitu života
člověka. Jedním z negativních jevů současné industriální společnosti je
zvyšující se zatížení prostředí života lidí hlukem. Ten pochází většinou od
dopravních prostředků, průmyslových zařízení a podle charakteru vykonávané
činnosti také od strojů, technických zařízení apod. v rámci zaměstnání
nebo zajištění potřeb člověka. Zatížení hlukem je však možné definovat i v
místech zvýšené koncentrace lidí a to zejména v uzavřených prostorách při
vykonávání pohybových činností. K takovému prostředí nepochybně patří
rovněž proces výuky. V několika charakterově odlišných vyučovacích jednotkách
tělesné výchovy jsme provedli měření zátěže hlukem. Ač se o problému
dlouhodobého a soustavného vystavování vyučujících tomuto typu zátěže nehovoří,
je možné konstatovat, že právě vyučování tělesné výchovy může tímto typem
zatěžování přispívat k únavě a vyčerpání vyučujících. Soudíme, že by bylo
vhodné o tomto problému otevřít diskusi právě v souvislosti s dlouhodobou
zátěží učitelů. Předložená studie přináší výsledky měření, které by mělo
sloužit k ověření metod měření a jako východisko pro případné další
sledování.
Klíčová slova
Tělesná
výchova, hluková zátěž, vyučovací proces, zdraví učitele, akustický tlak
1/
Institut aktivního životního stylu, Fakulta tělesné kultury, Univerzita
Palackého, Olomouc
2/
Akademia Wychowania Fizycznego, Katowice, Polsko
Abstrakt
Cílem
příspěvku je demonstrovat na příkladě vybraného výzkumu aktuální problémy
objektivizace monitoringu pohybové aktivity (PA). U prezentovaného příspěvku
bylo hlavním cílem zjistit jakým objemem a jakou intenzitou PA o přestávkách,
po vyučování i v průběhu celého dne kompenzují adolescenti sedavé chování
v čase vyučování. Ve výzkumu na 29 českých a 9 polských školách participovalo
868 děvčat a 409 chlapců ve věku 15-17 let. K monitorování PA a srdeční
frekvence (SF) jsme použili akcelerometry ActiTrainer. Probandi byli rozdělení
podle poměru pohybové inaktivity (PI) a PA v čase vyučování na nesedavé, méně,
více a nejvíce sedavé. Sedaví chlapci a děvčata trávili o přestávkách méně času
v nízké PA a měli horší poměr PI/PA než nesedaví. V čase po škole nebyly
ve většině charakteristik PA zjištěny signifikantní diference mezi sedavými a
nesedavými adolescenty. Sedaví chlapci a děvčata měli v průběhu celého dne
méně nízké PA, horší poměr PI/PA, méně kroků·hod-
Klíčová slova
ActiTrainer,
adolescenti, intensita, pohybová aktivita
Univerzita
Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Centrum kinantropologického
výzkumu
1
Akademia
Wychowania Fizycznego w Katowicach, Katedra teorii i metodyki wychoania
fizycznego
Abstrakt
Velmi málo víme o roli vyučovací
jednotky tělesné výchovy (VJ TV) v celodenní pohybové aktivitě (PA) u
adolescentní populace. Proto je cílem této studie zjistit, jaké jsou asociace
mezi PA ve VJ TV a PA v období po škole u adolescentních chlapců a
děvčat, a do jaké míry se intenzita PA ve VJ TV projevuje v plnění
doporučení k denní PA. Do studie bylo zařazeno 335 děvčat a 142 chlapců,
kteří měli ve školním programu zařazenu VJ TV. Participanti nosili celý den
přístroj ActiTrainer, který monitoruje PA, počet ušlých kroků a srdeční
frekvenci (SF). Monitorovaný školní den byl následně rozdělen na pět časových
period (před školou, ve škole (=vyučovací hodiny bez tělesné výchovy), hodina
tělesné výchovy, přestávky a čas po vyučování). Pro analýzu byli participanti,
kteří měli nejméně desetihodinový bezchybný záznam, rozděleni podle poměru
pohybové inaktivity a aktivity ve VJ TV do čtyř kvartilových skupin.Výsledky ukázaly, že žáci s velkou PA
ve VJ TV nejsou v období po škole ve všech sledovaných charakteristikách méně
pohybově aktivní než žáci s malou PA ve VJ TV. V rámci celodenní PA
byli chlapci s velkou PA ve VJ TV pohybově aktivnější podle energetického
výdeje, počtu kroků,
doby pohybové inaktivity i doby PA ≥3 MET. Monitoring SF u chlapců však tato
zjištění nepotvrdil. U děvčat s největší PA ve VJ TV se vyšší denní
PA potvrdila ve stejných ukazatelích jako u chlapců a také v době strávené
v pásmu <50 % maximální srdeční frekvence (MSF), v době strávené v pásmu
60-84.9 % MSF a v době strávené v pásmu ≥85 % MSF. 61 % chlapců (58 % děvčat)
s největší PA ve VJ TV plní denní doporučení 11000 kroků denně, oproti 27
% chlapců (43 % děvčat) s nejmenší PA ve VJ TV.
Klíčová
slova
Pohybová aktivita, vyučovací
jednotka tělesné výchovy, adolescenti, ActiTrainer
Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy
Abstrakt
V českém
školství již několik let probíhají transformační změny, které mají vést ke
zlepšení kvality vzdělávání. Zhoršující se vzdělávací výsledky českých školáků
podnítily Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k tvorbě vzdělávacích
standardů vycházejících z rámcových vzdělávacích programů. Současně se
připravuje revize stávajících vzdělávacích programů. Protože autoři cítí
potřebu vést odbornou diskusi k této problematice a obecněji
k problematice kvality vzdělávání v tělesné výchově, naznačují
v příspěvku složitost problematiky tvorby vzdělávacích programů a
standardů a předkládají návrhy na rámcové řešení, které se opírá jak o vlastní
zkušenosti členů pracovní skupiny pro vzdělávací standardy tělesné výchovy, tak
o zkušenosti a poznatky čerpané ze zahraničních zdrojů.
Klíčová slova
Rámcové
vzdělávací programy, standardy vzdělávání, základní vzdělávání, kvalita
vzdělávání, tělesná výchova
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné
výchovy a sportu, Katedra gymnastiky
Abstrakt
Výsledky výzkumů prováděných v různých zemích
světa ukazují, že jedním z rozhodujících činitelů ovlivňujících úroveň
systému vzdělávání jsou dané vysoké standardy pro učitele. Kvalita absolventů
vysokých škol nebo fakult připravujících učitele závisí na kvalitě jejich
přípravy. Proto je potřeba vytvořit systém kritérií umožňujících posoudit obsah
a podmínky realizované na různých pracovištích podílejících se na přípravě
učitelů. Záměrem příspěvku je představit návrh souboru odpovídajících otázek
konkretizujících obsah jednotlivých kritérií a umožňujících zajištění a
hodnocení kvality vysokých škol nebo fakult připravujících učitele jak
z pohledu vnitřního, tak z pohledu potencionálního vnějšího procesu
hodnocení. Pro hodnocení přípravy učitelů tělesné výchovy je nezbytně nutné
vymezit, co je považováno za kvalitu v oblasti tělesné výchovy (TV) a sportu,
jak je možné určit znaky kvality přípravy učitelů TV a jak posuzovat kvalitu
výstupů z učení.
Klíčová
slova
Systém vzdělávání, standardy učitele TV, výstupy
z učení, kritérium
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu,
Katedra plaveckých sportů
Abstrakt
Příspěvek
hodnotí úroveň plavecké gramotnosti žáků základních škol ve vztahu k podmínkám
plavecké výuky v širších souvislostech, kterými jsou koncepce výuky, materiální
podmínky, hodnotící kritéria. V užším slova smyslu je cílem příspěvku
prezentovat šetření plavecké úrovně žáků prvních až devátých ročníků tří
základních škol okresu Chomutov s
vlastním bazénem, ve školním roce 2011/2012, pomocí
testu souvislého plavání na
Klíčová slova
Plavecká
výuka, úroveň plavání, plavecké dovednosti, mladší a starší školní věk
Univerzita
Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury
Abstrakt
Projekt
se zabývá morfologicko-biomechanickými a psycho-sociálními aspekty životního
stylu mládeže v zemích V4 (Visegrádská dohoda). Měření a dotazníkového šetření
se zúčastnilo celkem 1000 probandů (500 chlapců a 500 dívek) ve věku 16–17 let,
z toho 200 z České republiky. Zvolené statistické metody a techniky
jsou zaměřeny na antropometrické parametry, tělesné složení a EMG měření.
Dotazníkové šetření postihuje objem pohybové aktivity probandů, zmapování
prostředí podporujícího jejich pohybovou aktivitu, sebepojetí probandů a
sociální podmínky ve vztahu k pohybové aktivitě. V příspěvku jsou
prezentovány dílčí výsledky měření v České republice. Výsledky celého
projektu budou dále prezentovány ve všech zúčastněných zemích na
vědeckých konferencích a prostřednictvím vědeckých časopisů.
Klíčová
slova
Adolescent,
pohybová aktivita, podmínky pro pohybovou aktivitu, životní styl
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu,
Katedra gymnastiky
Abstrakt
Utváření pohybové gramotnosti je jedním z důležitých
předpokladů realizace jakékoli pohybové činnosti. Specifikou gymnastiky je
pohybový projev založený na uvědomělém řízeném pohybu vedoucí
k optimálnímu provedení pohybů těla a jeho částí. Prostřednictvím
dotazníkového šetření jsme sledovali názory na vztah gymnastiky k pohybové
gramotnosti. Celkový počet vyplněných dotazníků byl 38, obsahoval 4 uzavřené
otázky a 2 škálování. Získaná a statisticky zpracovaná data jsou uvedena
v přehledových tabulkách. Výsledné součty odpovědí potvrzují předpoklad,
že je gymnastika nedílnou součástí pohybové gramotnosti.
Klíčová
slova
Gymnastika, pohybová gramotnost, gymnastická cvičení
Masarykova
Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy
Abstrakt
Cílem příspěvku je představit projekt disertační
práce, která se zabývá problematikou pohybové aktivity v edukačním procesu
na 1. stupni základní školy. Práce se zaměřuje zejména na
monitoring pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku během pobytu ve
škole. Cílem práce je vyhodnotit přínos integrované terénní výuky pro celkovou
pohybovou aktivitu žáků. Konkrétně se práce zaměří na objem, intenzitu a obsah
pohybové aktivity v rámci celkového pohybového režimu školy a v rámci
integrované terénní výuky.
Klíčová slova
Pohybová
aktivita, pohybový režim školy, integrovaná výuka, terénní výuka, integrovaná
terénní výuka
Národní
ústav pro vzdělávání, Praha
Abstrakt
V roce
2013 došlo ke změně Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
(RVP ZV). Změna vyvolala řadu rozpaků a dohadů, zda je nutná, vhodná a zda
přinese pozitiva do vzdělávání žáků. Příspěvek seznamuje s konkrétními
změnami RVP ZV i s problémy, které úpravu RVP ZV provázely. Na závěr
uvádí náměty, kterými by se didaktici tělesné výchovy měly v následujících
letech ve vazbě na RVP zabývat.
Klíčová slova
Rámcový
vzdělávací program pro základní vzdělávání, úpravy RVP ZV, nekoncepčnost řízení
úprav, současné problémy úprav RVP ZV, standard základního vzdělávání
Univerzita
Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra aplikovaných pohybových
aktivit
Abstrakt
Gymnastické
dovednosti mají ve školní tělesné výchově v českých zemích bohatou
tradici. V současné době je téma akrobacie a cvičení na nářadí vymezeno
v RVP ZV (2005) jako součást učiva zahrnujícího úroveň pohybových
dovedností. Ne všechny základní školy ale zařazují toto učivo do školních
vzdělávacích programů, ne všichni učitelé zvládnou vyučování základům
gymnastiky v daném rozsahu. Gymnastické dovednosti jsou přitom díky své
šíři a rozmanitosti označovány jako základ ostatních sportovních odvětví. Podle
výsledků výzkumného šetření zacvičí většina sledovaných žáků samostatně pouze
kotoul vpřed a kotoul vzad. Největší problémy se projevily u cviků prováděných
na hrazdě a u gymnastických prvků přemet stranou a skrčka přes kozu našíř. Je
nutné zamyslet se nad příčinami současného stavu úrovně pohybových schopností
jako důležitého předpokladu pro pohybové učení. Problematika tzv. pohybového
základu by se měla stát předmětem zkoumání nejen v oblasti gymnastiky, ale
i v dalších sportovních odvětvích.
Klíčová slova
Mladší
školní věk, základy akrobacie a cvičení na nářadí, efektivita výchovně
vzdělávacího procesu
Univerzita
Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury
Abstrakt
Příspěvek
vychází z monitorování pohybové aktivity krokoměry a využívá i výsledky
z dotazníků k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy (dále
VJTV) shromážděných na učitelských praxích. Cílem je popsat množství kroků ve
VJTV vzhledem k pohlaví, obsahu a velikosti zatížení. Děvčata realizovala
nejvíce kroků v basketbalových VJTV s vyšším zatížením, chlapci
naopak ve fotbalových a atletických VJTV s vyšším zatížením. Na
učitelských praxích se studenti nejčastěji zapojují do výuky basketbalových
jednotek.
Klíčová slova
Tělesná
výchova, krokoměr, pohlaví, zatížení, obsah