Stručná pravidla

Softball hrají dvě družstva o devíti hráčích. Hráči v útoku (pálkaři) a hráči v obraně (polaři) se ve svých úlohách střídají.
Pálkaři nastupují podle předem stanoveného pořadí do pálkařského území, poblíž domácí mety a snaží se odpálit soupeřem nadhozený míč do pole tak, aby odpal mohli využít k běhu po metách. Po odpalu se role pálkaře mění v roli běžce, který postupuje po obvodu vnitřního pole co nejdál, avšak minimálně na první metu. Další mety získává dle vlastního uvážení, nebo na příkaz kouče. Na kterékoli metě může zůstat stát, případně pokračovat v běhu po činnosti spoluhráče s tou podmínkou, že na žádné metě nesmějí zůstat dva hráči. Běžec, který proběhne přes všechny čtyři mety, získává pro své družstvo bod.
Polaři se snaží pravidly dovoleným způsobem zamezit postupu soupeřů, znemožnit jim bodování a především je vyřadit (vyautovat). Po vyřazení tří soupeřů se role polařů a pálkařů vymění.

Utkání

• V softballu je utkání omezeno sedmi směnami, v baseballu devíti. To znamená, že každé družstvo je 7 (9) krát v poli a 7 (9) krát na pálce.
• V případě, že družstvo, které nastupuje v poslední půlsměně na pálku, v utkání vede, směna se nedohrává a platí dosažený výsledek.
• Při nerozhodném výsledku se nastavuje vždy jedna další směna až do rozhodnutí utkání.
• Pálkař musí po zdařilém odpalu do pole běžet ihned alespoň na první metu. Při běhu mezi metami se musí pohybovat co nejkratším směrem, od něhož se může odchýlit maximálně o jeden metr.

 

Hřišt

Hřiště se skládá z vnitřního pole (čtverec o straně 18m) a vnějšího pole. To je část pravoúhlé kruhové výseče ohraničená pomezními čarami, které tvoří spojnice domácí meta – první meta, respektive domácí meta – třetí meta. Zázemí by mělo být široké 8m (18m) a ohraničuje celé pole podél základních čar. Vzdálenost od domácí mety ke konci (oblouku) vnějšího pole je pro ženy minimálně 67 m a pro muže v softballu 78 m.

PP1 hřiště

Mety

Domácí meta má tvar pravoúhlého pětiúhelníku. Je vyrobena z tvrdé gumy a leží v rovině hřiště. V softballu je v současné době první meta tzv. dvojitá a skládá se ze dvou čtverců o straně 40cm. Bílá část mety je pro polaře a na oranžovou část mety dobíhá běžící pálkař. Pro nesoutěžní utkání je možno místo dvojité mety použít stejnou metu jako na druhou či třetí metu. Druhá a třetí meta má tvar čtverce o straně 40 cm, může být vysoká maximálně 12 cm a je vyrobena z měkkého materiálu, který umožňuje bezpečný došlap pro běžce i polaře. Nadhazovací meta je obdélník 60 x 12 cm a je ze dřeva nebo z tvrdé gumy. V softballu je umístěna ve středu nadhazovacího kruhu (r = 2,7 m), v rovině hřiště a je vzdálena od domácí mety 14 m pro muže a 13 m pro ženy.

PP2 domácí meta
PP3 první meta
PP4 druhá a třetí meta
PP5 nadhazovací meta

Družstva

 

Softball hrají dvě družstva o 9 hráčích. Mohou hrát ženy i muži.
Postavení hráčů v poli s vyznačením jejích hráčských funkcí je na PP6.

PP6 postavení hráčů v poli

Pravidla pro posouzení správnosti odpalu

 

Důležitou roli hraje, ve které části pole došlo k dopadu míče po odpalu na zem, zda je to ve vnitřním, nebo ve vnějším poli.
Vnější pole
Ve vnějším poli rozhoduje místo dopadu míče na zem. Pokud míč dopadne uvnitř vnějšího pole, jedná se vždy o správný odpal (obr. 1a). Pokud míč dopadne mimo vnější pole, jedná se o chybný odpal (obr. 1b). Při odpalu do vnějšího pole vůbec nezáleží na tom, kam se míč po dopadu odkutálí a kde jej sebere polař.

Obr. 1 (a = správný odpal, b = chybný odpal)
Obr. 2 Ukázky správného a chybného odpalu

PP7 odpal
PP8 chybný odpal
PP9 posouzení odpalu
PP10 odpal 1
PP11 odpal 2
PP12 chybný odpal 1
PP13 chybný odpal 2
PP14 posouzení odpalu 2
PP15 posouzení odpalu 3

Posuzování nadhozů

Dobrý nadhoz (strike) je každý nadhoz, který je proveden podle pravidel nadhazování, a který proletí nad domácí metou ve výšce od kolen po ramena přirozeně stojícího pálkaře (obr. a) a každý jiný nadhoz, který se pálkař pokusí odpálit (obr. b).

Poznámka: nadhoz, který pálkař odpálí a výsledkem je chybný odpal, se pálkaři započítá jako strike v případě, že se jedná v pořadí o první nebo druhý dobrý nadhoz. Za stavu dva strike se tyto nadhozy do stavu nadhozů nezapočítávají.

Obr. 3 Správný a chybný nadhoz

Špatný nadhoz (ball) je nadhoz, který neletí nad domácí metou nebo je v nesprávné výšce (obr. a). Pokud nadhoz dopadne na zem před metou, je označen jako špatný (ball), i když by letěl nad domácí metou ve správné výšce. Za špatné nadhozy jsou považovány i ty, které nejsou provedeny podle pravidel nadhazování. Při porušení pravidel pro nadhazování rozhodčí ohlásí “nesprávný nadhoz” (illegal pitch nebo balk), který je pálkaři započítán jako špatný nadhoz a pro běžce na metách to znamená posun o 1 metu zdarma.

Počet a určení dobrých a špatných nadhozů
Při neodpálení třetího dobrého nadhozu je pálkař aut (strike aut). V případě, že zadák nadhoz chytí je pálkař automaticky aut. Ve druhém „komplikovanějším“ případě, kdy zadák nadhoz nechytí, záleží rozhodnutí rozhodčího na situaci, která předcházela nadhozu. Je-li první meta obsazená a počet autů ve směně je menší než dva, je pálkař rovněž aut. Ve všech ostatních případech není pálkař automaticky aut, ale zadák může vyřadit pálkaře tím, že přihraje míč na první metu dříve, než tam pálkař doběhne
V okamžiku nadhození čtvrtého špatného nadhozu (ball) získá pálkař první metu zdarma. Naopak pokud pálkař neodpálí třetí dobrý nadhoz (strike), může být vyautován.

Pravidla pro vyautování útočníků

Vyautování pálkaře

Vyautovat pálkaře mohou polaři následujícími způsoby:

• Neodpálením třetího dobrého nadhozu (strike), jak bylo popsáno v části o pravidlech nadhazování (strike aut).
• Chycením odpalu v letu. Chytí-li kterýkoli polař odpal dříve, než se poprvé dotkne země, je pálkař vyřazen. Nerozhoduje, zda byl při chycení v poli nebo v zázemí. Před chycením odpalu se musí polař dotýkat země na hřišti.
• Zašlápnutím první mety s míčem dříve, než tam běžící pálkař doběhne. Po správném odpalu, který dopadl na zem a polař jej chytí, mohou polaři vyautovat běžícího pálkaře tím, že polař, který chytil odpal, přihraje míč svému spoluhráči, který se dotýká první mety. Rozhodčí posoudí, zda byl míč chycen na metě dříve, než se jí dotkl běžící pálkař (aut), nebo tomu bylo naopak (safe).
• Dotykem (tečováním). Pokud polař správný odpal chytí po dopadu na zem a dotkne se jím běžícího pálkaře před první metou, je běžící pálkař vyautován. Dotek (tečování) musí být proveden míčem drženým v ruce, nebo drženým v rukavici. Dotek jinou částí těla neplatí. Po proběhnutí první metou se běžec může vrátit na metu, a když se nepokusí získat druhou metu (i náznak pokusu), nemohou jej vyautovat polaři dotykem. První meta je tzv. průběžná. Na ostatních metách lze vyřadit běžce dotykem (tečováním) v okamžiku, kdy se běžec mety nedotýká.

Vyautování běžců

Nejprve je nutno se zmínit o tom, kdy běžec musí a kdy nemusí (nemůže) po odpalu svého spoluhráče běžet na následující metu. Jinými slovy, kdy se jedná o vynucený postup a kdy ne.

Vynucený postup

Vynucený postup nastane vždy, pokud běžec musí uvolnit metu pro pálkaře, který se stal běžícím pálkařem a usiluje o první metu. Tato situace nastane, když pálkař správně odpálí a míč dopadne na zem a zároveň je běžec na první metě, nebo jsou běžci na první a druhé metě, případně na první, druhé a třetí metě. V těchto případech stačí k vyřazení běžce zašlápnout metu s míčem v ruce (rukavici), na kterou běžec po odpalu běží.

Nevynucený postup

Nevynucený postup nastane pro běžce vždy, když je za ním volná meta. To znamená v těchto situacích: běžec je pouze na druhé metě, na druhé a třetí metě, nebo pouze na třetí metě. V těchto případech je k vyřazení nutno běžce před metou tečovat míčem drženým v ruce (rukavici), nestačí příslušnou metu zašlápnout. V situaci, kdy je obsazená první a třetí meta, platí pro běžce z první mety pravidlo o vynuceném postupu a pro běžce na třetí metě se jedná o nevynucený postup.

Opuštění mety

V okamžiku, kdy se nadhazovač připravuje k nadhozu dalšímu pálkaři, se běžci musí dotýkat mety (stát na metě). Z mety může běžec vyběhnout až při dalším nadhozu na pálkaře. Přesněji v okamžiku, kdy míč opustí ruku nadhazovače.

Rozhodčí v softballu

Utkání v softballu řídí zpravidla dva rozhodčí. Pravidla softballu připouštějí i možnost řízení utkání jedním rozhodčím a v případě mezinárodních utkání řídí utkání tři i více rozhodčích.
Ve všech případech jeden z rozhodčích stojí za domácí metou. Postavení ostatních rozhodčích je dáno jejich počtem, ale obecně lze říci, že v základním postavení jsou poblíž met ve vnitřním poli. Možnosti jejich postavení v poli jsou ukázány na obr. 4.

Obr. 4 Postavení rozhodčích v poli

Rozhodčí za domácí metou
Zahajuje utkání, směnu a každou rozehru po přerušení herního děje. Rozhoduje o kvalitě nadhozů, to znamená určuje zda nadhoz byl dobrý (strike) nebo špatný (ball). Po odpálení pálkaře rozhoduje o správnosti odpalu, tedy zda byl správný nebo chybný. K jeho základním rozhodnutím patří posuzování chycení odpalu v letu, to znamená zda je pálkař aut nebo ne. Dále rozhoduje o zisku bodů a posuzuje vzniklé situace na domácí metě.V případě že se jedná o situaci, kdy rozhoduje utkání sám, rozhoduje i o všech dalších situacích v poli.

 

Rozhodčí v poli
K povinnostem rozhodčího v poli patří zejména rozhodování o situaci na metě, zda se jedná o vyřazení hráče (aut) nebo zda běžící pálkař (běžec) získal metu (safe). Dále posuzuje, zda nadhoz byl proveden v souladu s pravidly nebo ne. V případě že byla porušena pravidla o nadhazování, vyhlásí nesprávný nadhoz (illegal pitch). Pokud nedošlo k porušení pravidel o nadhazování, neukazuje ani nehlásí nic. Jeho úkolem je i sledovat, zda nedošlo k předčasnému výběhu běžce (dříve než nadhazovač nadhodil nadhoz) nebo zda nedošlo k neoprávněnému opuštění mety běžcem v případě, kdy spoluhráč odpálil tak, že jeho odpal byl chycen v letu.
V neposlední řadě posuzuje, zda nedošlo k bránění ve hře běžci, nebo zda běžec nepřekážel polaři při chytání odpalu. Na následujících obrázcích jsou ukázaná gesta, kterých rozhodčí používají ve vybraných situacích.

Obr. 5 Postoj rozhodčího a signalizace Dobrý nadhoz a Stav nadhozů
Obr. 6 Signalizace rozhodčích Aut, Safe, Dočasně mrtvý míč, Mrtvý míč

Výstroj hráčů

Kromě předepsaného dresu a kalhot, u mužů dlouhých a u žen převážně krátkých, je k utkání doporučována čepice se štítkem. K povinnému vybavení polařů patří rukavice, kterou hráč nosí na nedominantní ruce, kterou nehází. Rukavice se liší svou velikostí i tvarem. Speciální rukavici používá zadák a také první metař. Ty se od ostatních polařských rukavic liší zejména tvarem, ale obvykle bývají i větší. Příklady rukavic jsou ukázány na obr 7.

S výjimkou zadáka nepoužívají hráči chráničů. K povinnému vybavení zadáka patří maska s přilbou a u žen chránič hrudníku. Většina zadáků svoji výstroj doplňuje o nepovinné chrániče holení (obr. 7).

Typickým náčiním pro softball je pálka, se kterou musí nastupovat pálkař ke svému odpalování. Tvary a rozměry softballových pálek jsou určeny pravidly. Pálka pro softball smí být nejvýše 86,36 cm dlouhá a v nejširším místě nesmí průměr kruhového průřezu přesahovat 5,72 cm. Maximální hmotnost pálky je 1077,3 g. Na pálce musí být od výrobce vyznačeno, že pálka odpovídá pravidlům pro softball (Official softball). Příklady tvarů softballových pálek jsou na obr. 7.

Obr. 7 Výstroj

Poslední součástí výstroje pálkařů je přilba. Ochranné přilby pro pálkaře jsou v současné době povinné. Přilbu nenosí pouze pálkař, ale je povinná i při dalším pokračování v běhu po metách.
Utkání jsou hrána míčem, který je kulatý a tvrdý, s obvodem 30,2 až 30,8 cm a vahou 178 až 198,4 gramu. Bývá vyroben z tvrdého jádra, dříve z korku nyní převážně z polyuretanu, a je potažen kůží s vystouplými švy. Je barvy bílé nebo žluté.