Didaktické pojetí nácviku herních činností

Didaktika softballu

Bezpečnost

Při tréninku (výuce) softballu používáme náčiní, které může velmi snadno způsobit zranění. Stejně tak je důležité uvědomit si, že mnoho činností se provádí velmi rychle, švihem. Proto je nutné vždy myslet na bezpečnost při plánování obsahu vyučovací (tréninkové) jednotky. Na závěr těchto skript uvedeme několik faktorů, které mohou ovlivnit výběr a organizaci učiva v plánování činnosti.

Organizace tréninku odpalování

Při tréninku odpalování se naskýtá mnoho příležitostí, kdy může dojít ke zranění hráčů. Je nutné dbát především na větší rozestupy mezi místy, odkud odpalují hráči, vzdálenosti mezi stanovišti by měly být 5 – 6 m. Vždy by měli hráči odpalovat stejným směrem a pokud možno ne současně. Pokud to lze volíme odpalování do sítě. Vzdálenost stanoviště od sítě je minimální (stačí 1 – 1,5m) organizaci stanovišť ukazujeme na schématu 9. Pokud v družstvu je několik hráčů odpalující zleva budou odpalovat ze stanovišť umístěných na pravé straně sítě – při pohledu směrem k síti. Za okamžik, kdy pálkař odpaluje je zodpovědný spoluhráč, který staví na stativ nebo nadhazuje.
Schéma 9 Příklady organizace stanovišť při odpalu
Při odpalování směrem do pole (obrázek 26) hráči chytající odpaly by měli být vzdáleni dále než 20 m od stanovišť pro odpalování. Při odpalování z nadhozu z kratší vzdálenosti by měl být nadhazovač vždy schován za přenosnou sítí, aby byl ochráněn před případným zasažením odpalem.
Obr. 26 Odpalování do pole

Kontrola výstroje

Před každou hodinou by měl učitel (trenér) zkontrolovat výstroj hráčů.

U rukavic je vhodné kontrolovat, zda jsou v pořádku řemínky, kterými je rukavice sešita nebo zda rukavice není jinak poškozená.
Míče by neměli být rozbité a také by neměli být špinavé. Častým problémem s míči je, že jsou kluzké ve vlhkém počasí, nebo když je hřiště mokré.
Zvláštní pozornost by měl učitel věnovat zadácké výstroji. Všechny chrániče musí být v pořádku, jinak hrozí zranění zadáka. Zejména se tato pozornost týká masky.
U pálek je nutná kontrola rukojeti, nesmí klouzat, jinak hrozí, že pálka při švihu odletí nekontrolovaným směrem. Při poškozené omotávce je možné zranění rukou pálkaře. Nutná je i kontrola zda pálka není prasklá nebo jinak poškozená.
V neposlední řadě je zejména u dětí nutná kontrola obuvi a oblečení ostatně stejně jako v jiných sportovních hrách. Problémy mohou být i s prstýnky, protože je možné poranění prstů při chytání i při odpalování a pak může být velký problém prsten z prstu sundat.

Organizace tréninku házení

Velmi jednoduchou zásadou při tréninku hodů je aby všichni hráči házeli stejným směrem, nejlépe ve dvou řadech proti sobě (obrázek 27). V případech, kdy dvojice hráčů házejí různými směry proti sobě, se zvyšuje pravděpodobnost, že někdo z nich bude zasažen míčem, který nechytil některý z jeho spoluhráčů. Druhým možným problémem může být slunce. Dvojice hráčů by si neměla házet tak aby ani jeden z nich nebyl oslněn při chytání míče. V utkání k této situaci může dojít a je vhodné chytání proti slunci nacvičovat. Ale to se provádí jako polařské cvičení pro chytání odpalů v letu. Při nácviku házení se má hráč soustředit zejména na činnost při hodu a ne na ztížené podmínky.
Obr. 27 Organizace nácviku házení

Základy nácviku chycení míče

Při zahájení nácviku softballových dovedností je vhodné začít, zejména z důvodů bezpečnostních, ale i z hlediska návaznosti na další dovednosti nácvikem chytání míče. Polař by se měl vždy pokusit o chycení míče pomocí obou rukou. Zcela nepochybně se u chytání míče jedná o chycení do rukavice. Druhá ruka pak slouží k zajištění míče proti vypadnutí a také umožní rychlejší a pevnější vyjmutí míče z rukavice a přechod do nápřahu pro další možný hod. V základním postoji před chycením míče předpaží polař obě, mírně pokrčené paže, pravá ruka je položena za koš rukavice. Osa otevřené rukavice by měla být v ideálním místě, nejlépe kolmo na směr hodu. Po nárazu míče do rukavice provádí polař ztlumení tohoto nárazu pohybem obou paží k tělu. Během tohoto pohybu přehmátne pravou rukou k míči a uchopí jej. Další pohyb nelze obecně popsat, protože bude záležet na tom, v jaké herní činnosti se chycení použije.
Pro začátečníky se nejedná o jednoduchou činnost, i když se tak na první pohled zdá. Chytání míče pomocí rukavice sice vlastní dovednost usnadní, ale přináší sebou úskalí, které popíšeme v následujícím textu.

Problémy s rukavicí

Rukavici nosí hráči na ruce, kterou nehází. To znamená, praváci na levé a leváci na pravé. Rukavici musí mít hráči nataženou na ruce tak, aby jim neomezovala rozsah pohyblivosti v zápěstí. Takto navlečená rukavice na ruce také umožní hráči chytat tvrdý míč mimo vlastní ruku, do koše rukavice. Důležitá i pro tuto etapu nácviku je velikost rukavice. Musí být v souladu s velikostí ruky hráče, příliš malá neumožní dostatečně bezpečné chytání, mnoho míčů chytí hráč do dlaně. Důsledkem je bolest ruky. Příliš velká rukavice vede k podobnému výsledku, chytání míče do dlaně, protože příliš velkou rukavici si hráč zákonitě navleče hlouběji na ruku, aby mu při pohybu nespadla.

Poloha rukavice

Vzhledem k míči – pokud hráč chytá míč, měl by se téměř vždy snažit o chycení míče v poloze, kdy je osa rukavice kolmo na míč. Za osu rukavice můžeme považovat hranu ukazováčku.
Vhledem k tělu.V základním způsobu chytání doporučujeme hráčům, aby se snažili vždy chytat míč s pažemi volně nataženými před tělem. Tato poloha umožní ztlumit náraz míče k tělu. Je sice pravdou, že by měl hráč mít snahu chytat míč před tělem, ale mnohdy je nutno jej chytit vedle těla. Na straně s rukavicí chytá hráč míč do rukavice otočené tak, že malíková hrana rukavice je blíže k zemi (obr. 28 b). Na straně házecí paže chytá hráč míč do rukavice otočené tak, že palcová hrana rukavice je blíže k zemi (obr. 28 a).
Obr. 28 Polohy rukavice
Obě ruce. V případě začátečníků je v počátku nácviku snaha o chytání míče pouze do rukavice s dominantní paží někde (kdekoli) u těla. Tento způsob je chybný. Je vhodné hráčům vysvětlit, že je nutné používat obě ruce k chycení míče. Z důvodů bezpečnosti, jistoty i rychlosti pro následující činnost – hod. Dominantní ruka (pravák – pravá) by měla v okamžiku nárazu do rukavice být položena vedle rukavice a po nárazu by měl hráč svojí pravou rukou míč v rukavici přiklopit (obr. 28 c). Tím jej zajistí proti vypadnutí a má více času na jeho správné uchopení pro hod. Zpočátku můžeme učit chycení tak, pravou ruku umístíme za koš rukavice a po nárazu ji překlopíme na míč. Později v průběhu procvičování ji může hráč umístit vedle rukavice.

Tlumení

V okamžiku nárazu míče do rukavice a přiklopení pravou rukou zahajuje hráč oběma rukama krátký pohyb ve směru původního letu míče. Tímto pohybem ztlumí hráč náraz míče do rukavice a chycení se tak stane jistějším a bezpečnějším.
Pohyb k míči
Začínající hráči mají tendenci při chytání míče ustupovat dozadu. Pokud si tento způsob zafixují, dojde k velké chybě, která se později těžce odstraňuje. Proto od začátku učíme hráče chytit míč v mírném pohybu těla vpřed, ale se současným tlumením nárazu míče do rukavice, jak bylo již popsáno.

Otevřená rukavice

Stejně jako tendence ustupovat před chycením, je častým jevem u začátečníků chytání míče do rukavice, spojené s vědomým zavíráním rukavice v okamžiku nárazu míče do rukavice. Hráč většinou reaguje stejně jako by chytal míč do holé ruky. Zavírá rukavici stejně jako ruku. Nebezpečí tohoto „chňapání po míči“ je, že hráč rukavici zavře předčasně a míč nechytí. Rukavice je uzpůsobena tak, že po nárazu míče se sama zavírá. Není potřeba vědomě toto zavření podporovat. Pouze mít uvolněné svaly rukou při chycení míče.

Průpravná cvičení pro jednotlivce

Cílem těchto průpravných cvičení je seznámení dětí s rukavicí, se způsobem jejích ovládání a získání citu pro manipulaci s míčem a rukavicí. Návaznost jednotlivých průpravných cvičení je dána pořadím jejich zařazení v textu. Vždy při nácviku postupujeme od nejjednoduššího k složitějším způsobům chycení.
Provedení všech těchto průpravných cvičení je velice jednoduché a lišící se pouze způsobem chycení míče. Činnost hráč vždy zahajuje vyhozením míče nad sebe do výšky 2 – 3 metry. Po té následuje činnost chycení, jak je popsána v následujících příkladech.

Chycení nad hlavou
Po vyhození hráč chytá míč do obou rukou nad hlavou a ztlumí jej k pravému rameni. Před chycením položí pravou ruku za rukavici na koš. Od počátku učíme chytat jako do pravé ruky, aby se děti naučily chytat do koše rukavice, nezavírat ji při chycení a tlumit krátkým pohybem k pravému rameni. Po nárazu do rukavice by hráč měl překlopit pravou ruku na míč (obr. 28 c).

Chycení u pasu
Po vyhození hráč chytá míč do obou rukou před tělem v úrovni pasu. Rukavice je otočená dlaní vzhůru. Důležitý je u tohoto průpravného cvičení pohyb hlavy. Nejenom očima, ale pohybem hlavy sleduje hráč míč až do rukavice. Tím jej učíme sledovat míč při chycení co nejdéle centrálním viděním nikoli periferně (obr. 29 a).

Obr. 29 Chycení míče u pasu a vedle těla

Ztlumit míč až na zem
Po vyhození hráč chytá míč do obou rukou rukavicí otočenu dlaní vzhůru, před tělem ve výšce hrudníku. Plynulým pohybem pokračuje v pohybu až k zemi. Okamžik nárazu míče do rukavice by měl být ztlumen natolik, že nebude vůbec slyšet.

Chycení vlevo vedle těla
Po vyhození hráč chytá míč pouze do rukavice vedle levého boku. Paži volně svěsí podél těla a vytočením rukavice košem proti míči chytí hráč míč u svého levého boku (obr. 29 b).

Chycení za tělem vpravo
Po vyhození hráč chytá míč pouze do rukavice za tělem u pravého boku (obr. 29 c).

Chycení pod nohou
Po vyhození míče provlékne hráč svou levou ruku pod levým kolenem z vnějšku dovnitř a chytá míč mezi nohama před tělem (obr. 30 a). Tuto činnost můžeme s dětmi kombinovat tak, že jednou mohou levou nohu ze země zvednout a podruhé na ni musí zůstat stát (obr. 30 b).
Obr. 30 Chytání v různých postojích

Chycení vedle pravé nohy
Po vyhození míče provlékne hráč svou levou paži pod kolenem pravé nohy a chytá míč vně pravého kolene. Tuto činnost můžeme s dětmi kombinovat tak, že jednou mohou pravou nohu ze země zvednout (obr. 30 c) a podruhé na ni musí zůstat stát (obr. 30 d).

Chycení za tělem
Po vyhození míče provlékne hráč svou levou ruku mezi nohama dozadu, předkloní se a chytá pouze do rukavice míč za tělem

Průpravná cvičení ve dvojicích

Nahoru a dolů

Cílem je naučit hráče chytat míč před tělem a rozlišovat různé polohy rukavice při chycení míče.
Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Přihrávají si míč spodním obloukem, tak aby směřoval spoluhráči na tělo. Střídavě míří na dolní a horní polovinu těla. Hráči by měli chytat míč pomocí obou rukou, před tělem a vždy tak aby rukavice byla kolmo na směr hodu.

V dosahu hráče
Cílem je naučit hráče chytat míč vedle těla a rozlišovat různé polohy rukavice při chycení míče vpravo a vlevo od těla.
Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Přihrávají si míč spodním obloukem, tak aby směřoval spoluhráči vpravo nebo vlevo od těla, v takové vzdálenosti, aby při chycení nemusel ukročit do směru letu míče. Zpočátku házející hráč ukáže směr hodu a později hází libovolným směrem. Hráči si navzájem kontrolují správné polohy rukavice při chycení míče.
Poznámka: Hráčům před touto činností je potřeba vysvětlit, že jde o nácvik správné polohy rukavice a ne o nácvik chytání příhozu. Ten by se měl hráč snažit vždy chytit před tělem a oběma rukama.

Mimo dosah

Cílem je naučit hráče pohyb k míči a chycení míče za pohybu vpravo nebo vlevo od hráče.
Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 4 – 5m. Přihrávají si míč spodním obloukem, tak aby směřoval spoluhráči vpravo nebo vlevo od těla do vzdálenosti 3 – 4m od něj. Stejně jako v předcházejícím cvičení si nejprve hráči ukazují směr, kam budou směřovat hod a později pokračují bez tohoto ukázání. Chytající hráč musí vystartovat vpravo (vlevo) a míč chytit rukavicí ve správné poloze. Hráči by se měli opět kontrolovat a poskytovat si informace o správném nebo nesprávném provedení.

Házení a chytání rukavicí

Cílem je procvičení ovládání rukavice
Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Přihrávají si míč pouze pomocí rukavice. Při chycení míče by měl hráč použít obě ruce a naopak pro hod pouze paži s rukavicí.

Chytání v kruhu

Cílem je procvičení chytání míčů za pohybu.
Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Pohybují se cvalem stranou po obvodu kruhu (střed pomyslné kružnice je ve středu vzdálenosti hráčů a poloměr je polovinou jejich vzdálenosti). Přihrávají si míč spodním obloukem. Chycení míče by mělo být ve správné poloze rukavice a oběma rukama.

Chytání míčů v kruhu.

Každý hráč má rukavici a míč. Hráči běží po obvodu kruhu a vzdálenosti mezi jednotlivými hráči jsou zhruba 2 m. Na určený signál (písknutí, tlesknutí) vyhodí hráč míč nad sebe a poté se jej snaží chytit.
Po několika opakováních změníme činnost hráčů. Na jiný signál hráč vyhodí míč nad sebe a snaží se chytit míč, který vyhodil do vzduchu hráč, který běží před ním. Po několika opakováních opět změníme činnost hráčů. Na třetí signál opět hráč vyhodí míč nad sebe, ale tentokrát chytá míč, který vyhodil hráč běžící za ním. Po chycení míče hráči pokračují v běhu původním směrem.
Pokud tuto činnost hráči zvládnou, je možné signály nepravidelně střídat. Tuto činnost můžeme využít jako soutěž mezi hráči, kteří si započítávají neúspěšné pokusy. Vítězí hráč s nejmenším počtem nechycených míčů (neúspěšných pokusů). Lze organizovat také jako vyřazovací soutěž, kdy hráč po nechycení míče vypadává ze hry.

Vyřazovaná v kruhu

Pět až osm hráčů stojí v kruhu, rozestupy mezi nimi jsou 1 až dva metry a uprostřed stojí hráč (trenér) s míčem v ruce. Úkolem hráčů na obvodu kruhu je správně chytit míč, který mu trenér může hodit. Trenér hází míč hráčům nepravidelně, aby museli vždy rychle reagovat. Pokud hráč míč chytí, vrací míč trenérovi, pokud ne je vyřazen z další činnosti. Vítězem se stává hráč, který v průběhu vyřazování spoluhráčů ani jednou míč neupustil.

Nácvik chytání odpalů po zemi

Pro nácvik chytání odpalů po zemi jsou vhodná průpravná cvičení ve dvojici polařů, kdy první hráč kutálí míč druhému, ten jej chytá a přihrává zpět. Postupně hráči zvyšují rychlost kutáleného míče. Později můžeme přejít k nácviku, kdy trenér odpaluje míče proti polaři, který jej přihrává spoluhráči.

Chytání příhozu a odpalu v letu

Jedná se o herní dovednosti, které je totožné se základním způsobem chytání míče. Polař by se měl snažit vždy chytat míč přímo před tělem v postavení s rameny kolmo na směr příhozu (odpalu).

Nácvik hodu vrchním obloukem

Pro nácvik hodu vrchním obloukem je možné využít metodu progresivního spojování částí v celek. Nacvičujeme jednotlivé části hodu postupně od vypuštění míče až po počáteční výkrok a nápřah. Jedná se o nácvik hodu takzvaně „od zadu“. Jednotlivá průpravná cvičení musí být zvládnuta tak, že je hráč schopen osm z deseti pokusů vykonat správně. Poté je možno pokračovat nácvikem další činnosti. Všechna průpravná cvičení jsou organizována ve dvojicích, kdy hráči stojí nebo klečí proti sobě. Intenzita hodů není vysoká, trajektorie letu míče je oblouk. Pouze v posledním průpravném cvičení (hod z plného nápřahu) zvyšujeme intenzitu hodů. U každého průpravného cvičení je vhodné sledovat výslednou rotaci míče po vypuštění. Zpětná rotace míče je indikátorem správného provedení. Podmínkou, pro správnou rotaci míče a pro správné provedení modifikovaných hodů v těchto průpravných cvičeních, je správný úchop míče. Jedná se o klíčové místo v provedení všech hodů, a proto je nutné již od počátku to hráče naučit, aby si úchop zafixovali a míč uchopili vždy stejně – správně.

1. Úchop míče

I v základním výcviku učíme děti uchopit míč do prstů, nikoli do dlaně. Podle velikosti ruky (zejména u dětí nebo u žen) volíme držení pomocí tří nebo čtyř prstů. Držení musí byt pevné, ale ne křečovité. Výhodné je držení míče s umístěním prstů na švy míče, protože tím hráč zvýší tření mezi prsty a míčem a tím i pevnost úchopu.

2. Hod zápěstím.

Cíl: Naučit hráče správný pohyb házející ruky.
Provedení: Dvojice hráčů stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 - 5 m, osa ramenní je kolmo ke směru ke spoluhráči. Hráč drží míč v prstech pravé ruky před tělem ve výšce očí. Levou rukou drží předloktí pravé ruky a tím blokuje případný pohyb celého předloktí. Hráč hází míč spoluhráči pouze pohybem ruky v zápěstí. Pohyb musí být uvolněný a míči má být udělena zpětná rotace.

3. Hod předloktím a zápěstím.

Cíl: Naučit hráče správný pohyb házející ruky
Provedení: Základní postavení hráčů je stejné jako při hodu zápěstím s výjimkou polohy paží. Míč je držen v pravé ruce. Pravá paže je předpažena povýš. Loket pravé paže je výš než rameno! Je podepřen rukavicí, kterou má hráč ve své levé ruce.
Fáze nápřahu: Hráč pokrčí svou pravou ruku v lokti a tím přenese míč ke svému pravému uchu.
Fáze hodu: Současným pohybem předloktí (natažením paže) a zápěstí je míč hozen spoluhráči. Loket je fixován ve stejné poloze rukavicí. Míč je veden ke spoluhráči přímo a pohyb házecí ruky musí být proveden v jedné rovině.
Obr. 31 Hod předloktím a zápěstím
Video D1

4. Házení v kleku

Cíl: naučit hráče soustředit se na správné provedení nápřahu a silové fáze hodu.
Provedení: Základní postavení hráčů je stejné jako v předešlých cvičeních.
Fáze chycení: Hráč chytá míč pomocí rukavice do obou rukou, pravá ruka kryje rukavici proti případnému vyklouznutí míče z rukavice.
Fáze nápřahu: Po chycení míče hráč stahuje obě ruce k pravému rameni a současně se vytáčí levým ramenem ke spoluhráči. Po té se ruce odpojí, pravá ruka pokračuje v pohybu vzad až do krajní polohy správného nápřahu, levá paže provádí protipohyb a po natažení směřuje ke spoluhráči.
Silová fáze hodu: Uvolněným pohybem předloktí a zápěstí pravé ruky přihraje hráč spoluhráči (stejně jako v předešlém cvičení). Levá paže provádí protipohyb se současnou rotací trupu. Pravé rameno je tlačeno směrem k cíli (dopředu) a levé rameno dozadu. Při správném provedení hodu by měla být míči udělena zpětná rotace. Tělo zůstává vzpřímeno.
Fáze dokončení pohybu: Po vypuštění míče pokračuje pravá paže v pohybu vpřed a dolů a končí svůj pohyb u levého kolene. Ramena dokončují svůj rotační pohyb.

5. Hod na krátkou vzdálenost ze stoje

Cíl: Naučit hráče správný výkrok bez zbytečných pohybů navíc
Provedení: Dva hráči stojí ve vzdálenosti 5-7m ve stoji rozkročném, kolmo na směr hodu. Po chycení míče se hráč postaví do stoje rozkročného rovnoběžně se směrem hodu, levá noha směřuje ke spoluhráči. Nápřah provádí stejně jako v předcházejících cvičeních, ale současně s pohybem paží k pravému rameni přenáší váhu těla na pravou nohu. V krajní poloze nápřahu jsou paže upažené a levá paže směřuje k cíli, stejně jako výkročná levá noha. Pravá paže je pokrčena v lokti, který je výš než rameno.
Silová fáze: Z této polohy provádí hráč hod pomocí pohybu paže vpřed a švihem předloktí a zápěstí se současným přenesením váhy těla na levou, výkročnou nohu. V okamžiku vypuštění míče dokončuje hráč rotaci trupu (levé rameno dozadu a pravé dopředu) a rotaci boků (stejný směr), levá paže pokračuje v protipohybu.
Fáze dokončení pohybu: Po vypuštění míče hráč nebrzdí pohyb paže a ramen, ale pokračuje v pohybu dopředu a dolů. Pohyb pravé paže by měl dokončit u levého kolene.
Poznámka: Pohyb by měl být plynulý, uvolněný a míč po vypuštění by měl mít zpětnou rotaci. Sledovat rotaci míče je velmi důležité, protože nám ukáže, zda v konečné fázi bylo správně zapojeno zápěstí či ne.

6. Hod na delší vzdálenost

Cíl: Rozvíjet naučený pohyb na delší vzdálenost.
Provedení: Hráči stojí ve dvojici proti sobě ve vzdálenosti 10m
Po chycení míče provádějí hráči úplné provedení hodu. Rozdíl od předešlého cvičení je v počátku hodu, kdy po chycení míče hráč přenese váhu na pravou nohu a vykročí levou do směru hodu. Po každém pátém hodu postupují o dva metry dále od sebe až do vzdálenosti, na kterou jsou schopni si přihrávat přímo, nikoli obloukem.

Nácvik hodu spodním obloukem

Při nácviku tohoto typu hodu je vhodné postupovat metodou v celku. Jedná se o velmi jednoduchý pohyb, a proto jej nemá smysl rozdělovat na další dílčí části. Jedná se o hod na velmi krátkou vzdálenost, který používají polaři zejména po chycení odpalu po zemi. Nácvik tedy obvykle zahajujeme s touto činností.

Průpravné cvičení ve dvojicích

Hráči stojí v e dvojicích tři až čtyři metry od sebe. První hráč kutálí míč proti spoluhráči, který stojí ve střehovém postoji. Ten jej po chycení přihrává spodním obloukem zpět. Při nácviku je nutné soustředit se na správné provedení bez zpětného nápřahu v první části hodu. Indikátorem správného provedení je velmi pomalá rotace míče v letu.

Průpravné cvičení v trojici

Cílem této činnosti je naučit hráče přihrávat pomocí hodu spodním obloukem do odlišného směru, než byl směr chyceného odpalu. Trojice hráčů stojí ve vrcholech trojúhelníku 3 až 5 m od sebe, jak je ukázáno na obrázku První hráč A kutálí míč proti spoluhráči B, který míč chytí a po otočení do směru ke spoluhráči C mu míč přihrává spodním obloukem. Ten po chycení míče kutálí míč hráči A. Tímto způsobem se hráči ve svých rolích pravidelně střídají.

Nácvik odpalu

Výběr průpravných cvičení
Ve fázi nácviku odpalování je velmi důležité odpalovat stojící míč. Proto i výběr průpravných cvičení je velmi omezen, většinou se soustředíme na odpal ze stativu.

Odpal ze stativu

Stativ je zařízení, které slouží k odpalování stojícího míče. Stativy mohou být různé konstrukce, od jednoduchých, zabodnutá tyč do země, na konci opatřená gumovou hadicí, až ke složitým několika kloubovým regulovatelným stativům. Je výhodné spojovat stativ s podložkou ve tvaru domácí mety.

Postavení u stativu
Na obrázku 32 je znázorněno správné postavení hráče vzhledem ke stojanu. Pálkař by měl stát tak aby při kontaktu pálky s míčem v okamžiku odpalu byl stativ přímo před výkročnou nohou pálkaře. Výška stativu v počáteční fázi nácviku by měla těsně nad pasem pálkaře.
Obr. 32 Postavení hráče u stativu
Video D2
Po zvládnutí základní techniky odpalu ze stativu může pokračovat nácvik odpalování z pomalu letících nadhozů. Dalším krokem může být odpalování z bočního nadhozu (obr. 33), kdy pomocník stojí vedle domácí mety přímo proti pálkaři.

Odpal z bočního nadhozu (toss)

Základní postavení: pálkař stojí rovnoběžně s podélnou hranou domácí mety ve vzdálenosti, která mu umožní kontakt pálky nad přední hranou domácí mety zhruba v její polovině.
Pomocník,(nadhazovač) stojí nebo klečí na protější straně mety ve vzdálenosti zhruba 1m. Spodním obloukem nadhazuje míč nad přední hranu domácí mety. Cílem pálkaře je odpálit míč v okamžiku nejvyššího bodu jeho letu. Postavení pálkaře i natahovače ukazujeme na následujícím obrázku.
Obr. 33 Odpal z bočního nadhozu
Video D3

Odpal z bočního nadhozu 2 (toss 45°)

Podobným průpravným cvičením je odpalování, kdy nadhazovač stojí 45 stupňů od směru budoucího odpalu, jak je znázorněno na schématu. Při nácviku je nutné dohlížet na správnou techniku odpalu a v pozdějších trénincích postupně zvyšovat rychlost nadhozů.
Video D4

Později může trenér přistoupit k nácviku odpalování z normálního nadhozu, který už je prováděn z regulérní vzdálenosti a z přímého směru před pálkařem.

Odpalování dvou pálkařů z nadhozu

V tomto cvičení nadhazovač z regulérní vzdálenosti nadhazuje střídavě dvěma pálkařům, kteří se střídají u domácí mety. V případě že se jedná o leváka a praváka je možné je postavit proti sobě a každý má „svoji“ metu. (obr. 34).
Obr. 34 Odpalování dvou pálkařů z nadhozu

Soutěž kdo odpálí nejdál

Cíl: Naučit odpalovat hráče míč ze stativu velmi intenzivním švihem
Provedení činnosti: Hráči postupně odpalují míč ze stativu a na místo, kam míč dopadne po odpalu, se umístí značka. Hráči se započítává nejdelší odpal z předem stanoveného počtu pokusů.

Nácvik nadhozu

Před zahájením nácviku nadhozu je nutné zdůraznit správné držení míče. Držení míče je záležitost individuální. Aby mohl nadhazovač využít všechnu sílu potřebnou k nadhozu, měl by držet míč v prstech, tj. mezi palcem a co nejmenším počtem ostatních prstů, kterými je možno ovládat míč. Záleží na velikosti ruky nadhazovače a na typu nadhozu. Držení je v každém případě pevné, nikoli křečovité. Konce prstů by měly být umístěny za švem míče. Jsou totiž poslední částí ruky, která se míče dotýká, a udělují míči točivý moment. Větší třecí odpor zvýšeného povrchu míče umožňuje lepší kontakt, než zbývající hladký povrch míče. V průběhu nácviku je vhodné, aby hráč sledoval rotaci vypuštěného míče, která by ve správném provedení měla být zpětná.
Pro jednoduchý nácvik nadhozu je možné rozdělit nadhazovací pohyb do dvou částí a ty v průběhu nácviku spojit a pokračovat k celkovému provedení. První průpravné cvičení (kyvadlo) je zaměřeno na silovou část nadhozu a ve druhém (Přenášení hmotnosti těla) již tuto fázi spojíme s přenášením hmotnosti těla a pokračujeme (nadhoz s otočkou) změnou základního postoje až k celkovému provedení nadhozu (nadhoz z místa).

Kyvadlo

Dvojice hráčů ve stoji rozkročném stojí levým bokem proti sobě ve vzdálenosti 3 - 5 m, paže volně svěšeny před tělem. Přihrávají si míč spodním obloukem, nápřah je prováděn celou paží půlkruhem směrem vzad až do vzpažení. Současně s pohybem pravé paže provádí hráč nápřah (protipohyb) levou paží, která se půlkruhem dostává také do vzpažení, kde se obě paže dotknou. Současným zpětným pohybem obou paží je míč hozen spoluhráči. Základem správného pohybu paží je uvolněnost a postupné zapojení paže, předloktí a zápěstí.
Kontrolní body: Tělo nadhazovače zůstává vzpřímeno v průběhu celého hodu, pravá paže se pohybuje v rovině kolmé k zemi, levá paže vykonává protipohyb, rotace míče v průběhu letu je zpětná.
Video D5

Přenášení hmotnosti těla

Hráči se postaví do stoje rozkročného levým bokem k spoluhráči. Hráči zaujmou postoj ve vrcholu nápřahu. Pravá paže je ve vzpažení a levá s rukavicí v předpažení a směřuje ke spoluhráči. Hmotnost těla je na pravé noze. Z tohoto postoje, současným pohybem obou paží (jako v předešlém cvičení) dolů, provede hráč hod spodním obloukem se současným přenesením hmotnosti těla na vykročenou levou nohu.

Kontrolní body: Tělo nadhazovače zůstává vzpřímeno v průběhu celého hodu, pravá paže se pohybuje v rovině kolmé k zemi, levá paže vykonává protipohyb, rotace míče v průběhu letu je zpětná. Při ukončení pohybu je hmotnost těla na vykročené noze.
Video D6

Nadhoz s otočkou

Hráč zahajuje toto průpravné cvičení v základním postoji pro nadhoz, otočený čelem ke spoluhráči. Vykročí a zaujme postoj ve vrcholu nápřahu. V počátku procvičování se v tomto postoji zastaví, zkontroluje polohu obou paží a pokračuje v pohybu jako v předešlém cvičení. Dobu zastavení ve vrcholu nápřahu postupně zkracuje, až vznikne plynulý pohyb.
Video D7

Nadhoz z místa

Hráč stojí čelem ke spoluhráči ve stoji rozkročném, zhruba na šířku ramen. Nadhazuje spoluhráči kompletním nadhazovacím pohybem z místa. Stojná noha je v průběhu pohybu na stejném místě. Hráč zahájí pohyb výkrokem levé nohy, pokračuje pohybem boků, těla a paží a dokončí pohyb po vypuštění míče dokrokem pravé nohy na úroveň vykročené.
Video D8

Průpravné hry

Při nácviku pálkovacích her u dětí i začátečníků, je výhodné situační podmínky zjednodušit, protože zpočátku budou problémy s pochopením některých pravidel.
Základním rysem průpravných pálkovacích her je jednoduchý způsob odpalování, nejčastěji je využíváno odpalu ze stativu. Dalším ulehčením při rozhodování a orientaci hráčů bývá zjednodušení pohybu běžců po metách, ať již snížením počtu met, nebo zjednodušením pravidel postupu hráčů (například zakázáním postupu v případě spoluhráčova odpalu, který je chycen v letu).
V některých známých průpravných hrách se pořádají soutěže mezi školami. Patří k nim:

Bee ball (PH text 1)
Over The Line (PH text 2)
Tee ball (PH text 3)


Hlavní stránka Florbal Basketbal

Chrakteristika současného softballu Pravidla softballu Systematika herních činností Didaktické pojetí nácviku herních činnostíSeznam videí		Didaktické pojetí nácviku herních činností Didaktika softballu Bezpečnost Při tréninku (výuce) softballu používáme náčiní, které může velmi snadno způsobit zranění. Stejně tak je důležité uvědomit si, že mnoho činností se provádí velmi rychle, švihem. Proto je nutné vždy myslet na bezpečnost při plánování obsahu vyučovací (tréninkové) jednotky. Na závěr těchto skript uvedeme několik faktorů, které mohou ovlivnit výběr a organizaci učiva v plánování činnosti. Organizace tréninku odpalování Při tréninku odpalování se naskýtá mnoho příležitostí, kdy může dojít ke zranění hráčů. Je nutné dbát především na větší rozestupy mezi místy, odkud odpalují hráči, vzdálenosti mezi stanovišti by měly být 5 – 6 m. Vždy by měli hráči odpalovat stejným směrem a pokud možno ne současně. Pokud to lze volíme odpalování do sítě. Vzdálenost stanoviště od sítě je minimální (stačí 1 – 1,5m) organizaci stanovišť ukazujeme na schématu 9. Pokud v družstvu je několik hráčů odpalující zleva budou odpalovat ze stanovišť umístěných na pravé straně sítě – při pohledu směrem k síti. Za okamžik, kdy pálkař odpaluje je zodpovědný spoluhráč, který staví na stativ nebo nadhazuje. Schéma 9 Příklady organizace stanovišť při odpalu Při odpalování směrem do pole (obrázek 26) hráči chytající odpaly by měli být vzdáleni dále než 20 m od stanovišť pro odpalování. Při odpalování z nadhozu z kratší vzdálenosti by měl být nadhazovač vždy schován za přenosnou sítí, aby byl ochráněn před případným zasažením odpalem. Obr. 26 Odpalování do pole Kontrola výstroje Před každou hodinou by měl učitel (trenér) zkontrolovat výstroj hráčů. U rukavic je vhodné kontrolovat, zda jsou v pořádku řemínky, kterými je rukavice sešita nebo zda rukavice není jinak poškozená. Míče by neměli být rozbité a také by neměli být špinavé. Častým problémem s míči je, že jsou kluzké ve vlhkém počasí, nebo když je hřiště mokré. Zvláštní pozornost by měl učitel věnovat zadácké výstroji. Všechny chrániče musí být v pořádku, jinak hrozí zranění zadáka. Zejména se tato pozornost týká masky. U pálek je nutná kontrola rukojeti, nesmí klouzat, jinak hrozí, že pálka při švihu odletí nekontrolovaným směrem. Při poškozené omotávce je možné zranění rukou pálkaře. Nutná je i kontrola zda pálka není prasklá nebo jinak poškozená. V neposlední řadě je zejména u dětí nutná kontrola obuvi a oblečení ostatně stejně jako v jiných sportovních hrách. Problémy mohou být i s prstýnky, protože je možné poranění prstů při chytání i při odpalování a pak může být velký problém prsten z prstu sundat. Organizace tréninku házení Velmi jednoduchou zásadou při tréninku hodů je aby všichni hráči házeli stejným směrem, nejlépe ve dvou řadech proti sobě (obrázek 27). V případech, kdy dvojice hráčů házejí různými směry proti sobě, se zvyšuje pravděpodobnost, že někdo z nich bude zasažen míčem, který nechytil některý z jeho spoluhráčů. Druhým možným problémem může být slunce. Dvojice hráčů by si neměla házet tak aby ani jeden z nich nebyl oslněn při chytání míče. V utkání k této situaci může dojít a je vhodné chytání proti slunci nacvičovat. Ale to se provádí jako polařské cvičení pro chytání odpalů v letu. Při nácviku házení se má hráč soustředit zejména na činnost při hodu a ne na ztížené podmínky. Obr. 27 Organizace nácviku házení Základy nácviku chycení míče Při zahájení nácviku softballových dovedností je vhodné začít, zejména z důvodů bezpečnostních, ale i z hlediska návaznosti na další dovednosti nácvikem chytání míče. Polař by se měl vždy pokusit o chycení míče pomocí obou rukou. Zcela nepochybně se u chytání míče jedná o chycení do rukavice. Druhá ruka pak slouží k zajištění míče proti vypadnutí a také umožní rychlejší a pevnější vyjmutí míče z rukavice a přechod do nápřahu pro další možný hod. V základním postoji před chycením míče předpaží polař obě, mírně pokrčené paže, pravá ruka je položena za koš rukavice. Osa otevřené rukavice by měla být v ideálním místě, nejlépe kolmo na směr hodu. Po nárazu míče do rukavice provádí polař ztlumení tohoto nárazu pohybem obou paží k tělu. Během tohoto pohybu přehmátne pravou rukou k míči a uchopí jej. Další pohyb nelze obecně popsat, protože bude záležet na tom, v jaké herní činnosti se chycení použije. Pro začátečníky se nejedná o jednoduchou činnost, i když se tak na první pohled zdá. Chytání míče pomocí rukavice sice vlastní dovednost usnadní, ale přináší sebou úskalí, které popíšeme v následujícím textu. Problémy s rukavicí Rukavici nosí hráči na ruce, kterou nehází. To znamená, praváci na levé a leváci na pravé. Rukavici musí mít hráči nataženou na ruce tak, aby jim neomezovala rozsah pohyblivosti v zápěstí. Takto navlečená rukavice na ruce také umožní hráči chytat tvrdý míč mimo vlastní ruku, do koše rukavice. Důležitá i pro tuto etapu nácviku je velikost rukavice. Musí být v souladu s velikostí ruky hráče, příliš malá neumožní dostatečně bezpečné chytání, mnoho míčů chytí hráč do dlaně. Důsledkem je bolest ruky. Příliš velká rukavice vede k podobnému výsledku, chytání míče do dlaně, protože příliš velkou rukavici si hráč zákonitě navleče hlouběji na ruku, aby mu při pohybu nespadla. Poloha rukavice *Vzhledem k míči* – pokud hráč chytá míč, měl by se téměř vždy snažit o chycení míče v poloze, kdy je osa rukavice kolmo na míč. Za osu rukavice můžeme považovat hranu ukazováčku. *Vhledem k* *tělu.V základním způsobu chytání doporučujeme hráčům, aby se snažili vždy chytat míč s pažemi volně nataženými před tělem. Tato poloha umožní ztlumit náraz míče k tělu. Je sice pravdou, že by měl hráč mít snahu chytat míč před tělem, ale mnohdy je nutno jej chytit vedle těla. Na straně s rukavicí chytá hráč míč do rukavice otočené tak, že malíková hrana rukavice je blíže k zemi (obr. 28 b). Na straně házecí paže chytá hráč míč do rukavice otočené tak, že palcová hrana rukavice je blíže k zemi (obr. 28 a). Obr. 28 Polohy rukavice Obě ruce.* V případě začátečníků je v počátku nácviku snaha o chytání míče pouze do rukavice s dominantní paží někde (kdekoli) u těla. Tento způsob je chybný. Je vhodné hráčům vysvětlit, že je nutné používat obě ruce k chycení míče. Z důvodů bezpečnosti, jistoty i rychlosti pro následující činnost – hod. Dominantní ruka (pravák – pravá) by měla v okamžiku nárazu do rukavice být položena vedle rukavice a po nárazu by měl hráč svojí pravou rukou míč v rukavici přiklopit (obr. 28 c). Tím jej zajistí proti vypadnutí a má více času na jeho správné uchopení pro hod. Zpočátku můžeme učit chycení tak, pravou ruku umístíme za koš rukavice a po nárazu ji překlopíme na míč. Později v průběhu procvičování ji může hráč umístit vedle rukavice. Tlumení V okamžiku nárazu míče do rukavice a přiklopení pravou rukou zahajuje hráč oběma rukama krátký pohyb ve směru původního letu míče. Tímto pohybem ztlumí hráč náraz míče do rukavice a chycení se tak stane jistějším a bezpečnějším. *Pohyb k míči* Začínající hráči mají tendenci při chytání míče ustupovat dozadu. Pokud si tento způsob zafixují, dojde k velké chybě, která se později těžce odstraňuje. Proto od začátku učíme hráče chytit míč v mírném pohybu těla vpřed, ale se současným tlumením nárazu míče do rukavice, jak bylo již popsáno. Otevřená rukavice Stejně jako tendence ustupovat před chycením, je častým jevem u začátečníků chytání míče do rukavice, spojené s vědomým zavíráním rukavice v okamžiku nárazu míče do rukavice. Hráč většinou reaguje stejně jako by chytal míč do holé ruky. Zavírá rukavici stejně jako ruku. Nebezpečí tohoto „chňapání po míči“ je, že hráč rukavici zavře předčasně a míč nechytí. Rukavice je uzpůsobena tak, že po nárazu míče se sama zavírá. Není potřeba vědomě toto zavření podporovat. Pouze mít uvolněné svaly rukou při chycení míče. Průpravná cvičení pro jednotlivce *Cílem* těchto průpravných cvičení je seznámení dětí s rukavicí, se způsobem jejích ovládání a získání citu pro manipulaci s míčem a rukavicí. Návaznost jednotlivých průpravných cvičení je dána pořadím jejich zařazení v textu. Vždy při nácviku postupujeme od nejjednoduššího k složitějším způsobům chycení. *Provedení* všech těchto průpravných cvičení je velice jednoduché a lišící se pouze způsobem chycení míče. Činnost hráč vždy zahajuje vyhozením míče nad sebe do výšky 2 – 3 metry. Po té následuje činnost chycení, jak je popsána v následujících příkladech. *Chycení nad hlavou* Po vyhození hráč chytá míč do obou rukou nad hlavou a ztlumí jej k pravému rameni. Před chycením položí pravou ruku za rukavici na koš. Od počátku učíme chytat jako do pravé ruky, aby se děti naučily chytat do koše rukavice, nezavírat ji při chycení a tlumit krátkým pohybem k pravému rameni. Po nárazu do rukavice by hráč měl překlopit pravou ruku na míč (obr. 28 c). *Chycení u pasu* Po vyhození hráč chytá míč do obou rukou před tělem v úrovni pasu. Rukavice je otočená dlaní vzhůru. Důležitý je u tohoto průpravného cvičení pohyb hlavy. Nejenom očima, ale pohybem hlavy sleduje hráč míč až do rukavice. Tím jej učíme sledovat míč při chycení co nejdéle centrálním viděním nikoli periferně (obr. 29 a). Obr. 29 Chycení míče u pasu a vedle těla *Ztlumit míč až na zem* Po vyhození hráč chytá míč do obou rukou rukavicí otočenu dlaní vzhůru, před tělem ve výšce hrudníku. Plynulým pohybem pokračuje v pohybu až k zemi. Okamžik nárazu míče do rukavice by měl být ztlumen natolik, že nebude vůbec slyšet. *Chycení vlevo vedle těla* Po vyhození hráč chytá míč pouze do rukavice vedle levého boku. Paži volně svěsí podél těla a vytočením rukavice košem proti míči chytí hráč míč u svého levého boku (obr. 29 b). *Chycení za tělem vpravo* Po vyhození hráč chytá míč pouze do rukavice za tělem u pravého boku (obr. 29 c). *Chycení pod nohou* Po vyhození míče provlékne hráč svou levou ruku pod levým kolenem z vnějšku dovnitř a chytá míč mezi nohama před tělem (obr. 30 a). Tuto činnost můžeme s dětmi kombinovat tak, že jednou mohou levou nohu ze země zvednout a podruhé na ni musí zůstat stát (obr. 30 b). Obr. 30 Chytání v různých postojích *Chycení vedle pravé nohy* Po vyhození míče provlékne hráč svou levou paži pod kolenem pravé nohy a chytá míč vně pravého kolene. Tuto činnost můžeme s dětmi kombinovat tak, že jednou mohou pravou nohu ze země zvednout (obr. 30 c) a podruhé na ni musí zůstat stát (obr. 30 d). *Chycení za tělem* Po vyhození míče provlékne hráč svou levou ruku mezi nohama dozadu, předkloní se a chytá pouze do rukavice míč za tělem Průpravná cvičení ve dvojicích *Nahoru a dolů* Cílem je naučit hráče chytat míč před tělem a rozlišovat různé polohy rukavice při chycení míče. Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Přihrávají si míč spodním obloukem, tak aby směřoval spoluhráči na tělo. Střídavě míří na dolní a horní polovinu těla. Hráči by měli chytat míč pomocí obou rukou, před tělem a vždy tak aby rukavice byla kolmo na směr hodu. V dosahu hráče Cílem je naučit hráče chytat míč vedle těla a rozlišovat různé polohy rukavice při chycení míče vpravo a vlevo od těla. Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Přihrávají si míč spodním obloukem, tak aby směřoval spoluhráči vpravo nebo vlevo od těla, v takové vzdálenosti, aby při chycení nemusel ukročit do směru letu míče. Zpočátku házející hráč ukáže směr hodu a později hází libovolným směrem. Hráči si navzájem kontrolují správné polohy rukavice při chycení míče. Poznámka: Hráčům před touto činností je potřeba vysvětlit, že jde o nácvik správné polohy rukavice a ne o nácvik chytání příhozu. Ten by se měl hráč snažit vždy chytit před tělem a oběma rukama. *Mimo dosah* Cílem je naučit hráče pohyb k míči a chycení míče za pohybu vpravo nebo vlevo od hráče. Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 4 – 5m. Přihrávají si míč spodním obloukem, tak aby směřoval spoluhráči vpravo nebo vlevo od těla do vzdálenosti 3 – 4m od něj. Stejně jako v předcházejícím cvičení si nejprve hráči ukazují směr, kam budou směřovat hod a později pokračují bez tohoto ukázání. Chytající hráč musí vystartovat vpravo (vlevo) a míč chytit rukavicí ve správné poloze. Hráči by se měli opět kontrolovat a poskytovat si informace o správném nebo nesprávném provedení. *Házení a chytání rukavicí* Cílem je procvičení ovládání rukavice Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Přihrávají si míč pouze pomocí rukavice. Při chycení míče by měl hráč použít obě ruce a naopak pro hod pouze paži s rukavicí. *Chytání v kruhu* Cílem je procvičení chytání míčů za pohybu. Dva hráči stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 – 4m. Pohybují se cvalem stranou po obvodu kruhu (střed pomyslné kružnice je ve středu vzdálenosti hráčů a poloměr je polovinou jejich vzdálenosti). Přihrávají si míč spodním obloukem. Chycení míče by mělo být ve správné poloze rukavice a oběma rukama. *Chytání míčů v kruhu.* Každý hráč má rukavici a míč. Hráči běží po obvodu kruhu a vzdálenosti mezi jednotlivými hráči jsou zhruba 2 m. Na určený signál (písknutí, tlesknutí) vyhodí hráč míč nad sebe a poté se jej snaží chytit. Po několika opakováních změníme činnost hráčů. Na jiný signál hráč vyhodí míč nad sebe a snaží se chytit míč, který vyhodil do vzduchu hráč, který běží před ním. Po několika opakováních opět změníme činnost hráčů. Na třetí signál opět hráč vyhodí míč nad sebe, ale tentokrát chytá míč, který vyhodil hráč běžící za ním. Po chycení míče hráči pokračují v běhu původním směrem. Pokud tuto činnost hráči zvládnou, je možné signály nepravidelně střídat. Tuto činnost můžeme využít jako soutěž mezi hráči, kteří si započítávají neúspěšné pokusy. Vítězí hráč s nejmenším počtem nechycených míčů (neúspěšných pokusů). Lze organizovat také jako vyřazovací soutěž, kdy hráč po nechycení míče vypadává ze hry. Vyřazovaná v kruhu Pět až osm hráčů stojí v kruhu, rozestupy mezi nimi jsou 1 až dva metry a uprostřed stojí hráč (trenér) s míčem v ruce. Úkolem hráčů na obvodu kruhu je správně chytit míč, který mu trenér může hodit. Trenér hází míč hráčům nepravidelně, aby museli vždy rychle reagovat. Pokud hráč míč chytí, vrací míč trenérovi, pokud ne je vyřazen z další činnosti. Vítězem se stává hráč, který v průběhu vyřazování spoluhráčů ani jednou míč neupustil. Nácvik chytání odpalů po zemi Pro nácvik chytání odpalů po zemi jsou vhodná průpravná cvičení ve dvojici polařů, kdy první hráč kutálí míč druhému, ten jej chytá a přihrává zpět. Postupně hráči zvyšují rychlost kutáleného míče. Později můžeme přejít k nácviku, kdy trenér odpaluje míče proti polaři, který jej přihrává spoluhráči. Chytání příhozu a odpalu v letu Jedná se o herní dovednosti, které je totožné se základním způsobem chytání míče. Polař by se měl snažit vždy chytat míč přímo před tělem v postavení s rameny kolmo na směr příhozu (odpalu). Nácvik hodu vrchním obloukem Pro nácvik hodu vrchním obloukem je možné využít metodu progresivního spojování částí v celek. Nacvičujeme jednotlivé části hodu postupně od vypuštění míče až po počáteční výkrok a nápřah. Jedná se o nácvik hodu takzvaně „od zadu“. Jednotlivá průpravná cvičení musí být zvládnuta tak, že je hráč schopen osm z deseti pokusů vykonat správně. Poté je možno pokračovat nácvikem další činnosti. Všechna průpravná cvičení jsou organizována ve dvojicích, kdy hráči stojí nebo klečí proti sobě. Intenzita hodů není vysoká, trajektorie letu míče je oblouk. Pouze v posledním průpravném cvičení (hod z plného nápřahu) zvyšujeme intenzitu hodů. U každého průpravného cvičení je vhodné sledovat výslednou rotaci míče po vypuštění. Zpětná rotace míče je indikátorem správného provedení. Podmínkou, pro správnou rotaci míče a pro správné provedení modifikovaných hodů v těchto průpravných cvičeních, je správný úchop míče. Jedná se o klíčové místo v provedení všech hodů, a proto je nutné již od počátku to hráče naučit, aby si úchop zafixovali a míč uchopili vždy stejně – správně. 1. Úchop míče I v základním výcviku učíme děti uchopit míč do prstů, nikoli do dlaně. Podle velikosti ruky (zejména u dětí nebo u žen) volíme držení pomocí tří nebo čtyř prstů. Držení musí byt pevné, ale ne křečovité. Výhodné je držení míče s umístěním prstů na švy míče, protože tím hráč zvýší tření mezi prsty a míčem a tím i pevnost úchopu. 2. Hod zápěstím. Cíl: Naučit hráče správný pohyb házející ruky. Provedení: Dvojice hráčů stojí proti sobě ve vzdálenosti 3 - 5 m, osa ramenní je kolmo ke směru ke spoluhráči. Hráč drží míč v prstech pravé ruky před tělem ve výšce očí. Levou rukou drží předloktí pravé ruky a tím blokuje případný pohyb celého předloktí. Hráč hází míč spoluhráči pouze pohybem ruky v zápěstí. Pohyb musí být uvolněný a míči má být udělena zpětná rotace. 3. Hod předloktím a zápěstím. Cíl: Naučit hráče správný pohyb házející ruky Provedení: Základní postavení hráčů je stejné jako při hodu zápěstím s výjimkou polohy paží. Míč je držen v pravé ruce. Pravá paže je předpažena povýš. Loket pravé paže je výš než rameno! Je podepřen rukavicí, kterou má hráč ve své levé ruce. Fáze nápřahu: Hráč pokrčí svou pravou ruku v lokti a tím přenese míč ke svému pravému uchu. Fáze hodu: Současným pohybem předloktí (natažením paže) a zápěstí je míč hozen spoluhráči. Loket je fixován ve stejné poloze rukavicí. Míč je veden ke spoluhráči přímo a pohyb házecí ruky musí být proveden v jedné rovině. Obr. 31 Hod předloktím a zápěstím Video D1 4. Házení v kleku Cíl: naučit hráče soustředit se na správné provedení nápřahu a silové fáze hodu. Provedení: Základní postavení hráčů je stejné jako v předešlých cvičeních. Fáze chycení: Hráč chytá míč pomocí rukavice do obou rukou, pravá ruka kryje rukavici proti případnému vyklouznutí míče z rukavice. Fáze nápřahu: Po chycení míče hráč stahuje obě ruce k pravému rameni a současně se vytáčí levým ramenem ke spoluhráči. Po té se ruce odpojí, pravá ruka pokračuje v pohybu vzad až do krajní polohy správného nápřahu, levá paže provádí protipohyb a po natažení směřuje ke spoluhráči. Silová fáze hodu: Uvolněným pohybem předloktí a zápěstí pravé ruky přihraje hráč spoluhráči (stejně jako v předešlém cvičení). Levá paže provádí protipohyb se současnou rotací trupu. Pravé rameno je tlačeno směrem k cíli (dopředu) a levé rameno dozadu. Při správném provedení hodu by měla být míči udělena zpětná rotace. Tělo zůstává vzpřímeno. Fáze dokončení pohybu: Po vypuštění míče pokračuje pravá paže v pohybu vpřed a dolů a končí svůj pohyb u levého kolene. Ramena dokončují svůj rotační pohyb. 5. Hod na krátkou vzdálenost ze stoje Cíl: Naučit hráče správný výkrok bez zbytečných pohybů navíc Provedení: Dva hráči stojí ve vzdálenosti 5-7m ve stoji rozkročném, kolmo na směr hodu. Po chycení míče se hráč postaví do stoje rozkročného rovnoběžně se směrem hodu, levá noha směřuje ke spoluhráči. Nápřah provádí stejně jako v předcházejících cvičeních, ale současně s pohybem paží k pravému rameni přenáší váhu těla na pravou nohu. V krajní poloze nápřahu jsou paže upažené a levá paže směřuje k cíli, stejně jako výkročná levá noha. Pravá paže je pokrčena v lokti, který je výš než rameno. Silová fáze: Z této polohy provádí hráč hod pomocí pohybu paže vpřed a švihem předloktí a zápěstí se současným přenesením váhy těla na levou, výkročnou nohu. V okamžiku vypuštění míče dokončuje hráč rotaci trupu (levé rameno dozadu a pravé dopředu) a rotaci boků (stejný směr), levá paže pokračuje v protipohybu. Fáze dokončení pohybu: Po vypuštění míče hráč nebrzdí pohyb paže a ramen, ale pokračuje v pohybu dopředu a dolů. Pohyb pravé paže by měl dokončit u levého kolene. Poznámka: Pohyb by měl být plynulý, uvolněný a míč po vypuštění by měl mít zpětnou rotaci. Sledovat rotaci míče je velmi důležité, protože nám ukáže, zda v konečné fázi bylo správně zapojeno zápěstí či ne. 6. Hod na delší vzdálenost Cíl: Rozvíjet naučený pohyb na delší vzdálenost. Provedení: Hráči stojí ve dvojici proti sobě ve vzdálenosti 10m Po chycení míče provádějí hráči úplné provedení hodu. Rozdíl od předešlého cvičení je v počátku hodu, kdy po chycení míče hráč přenese váhu na pravou nohu a vykročí levou do směru hodu. Po každém pátém hodu postupují o dva metry dále od sebe až do vzdálenosti, na kterou jsou schopni si přihrávat přímo, nikoli obloukem. Nácvik hodu spodním obloukem Při nácviku tohoto typu hodu je vhodné postupovat metodou v celku. Jedná se o velmi jednoduchý pohyb, a proto jej nemá smysl rozdělovat na další dílčí části. Jedná se o hod na velmi krátkou vzdálenost, který používají polaři zejména po chycení odpalu po zemi. Nácvik tedy obvykle zahajujeme s touto činností. Průpravné cvičení ve dvojicích Hráči stojí v e dvojicích tři až čtyři metry od sebe. První hráč kutálí míč proti spoluhráči, který stojí ve střehovém postoji. Ten jej po chycení přihrává spodním obloukem zpět. Při nácviku je nutné soustředit se na správné provedení bez zpětného nápřahu v první části hodu. Indikátorem správného provedení je velmi pomalá rotace míče v letu. Průpravné cvičení v trojici Cílem této činnosti je naučit hráče přihrávat pomocí hodu spodním obloukem do odlišného směru, než byl směr chyceného odpalu. Trojice hráčů stojí ve vrcholech trojúhelníku 3 až 5 m od sebe, jak je ukázáno na obrázku První hráč A kutálí míč proti spoluhráči B, který míč chytí a po otočení do směru ke spoluhráči C mu míč přihrává spodním obloukem. Ten po chycení míče kutálí míč hráči A. Tímto způsobem se hráči ve svých rolích pravidelně střídají. Nácvik odpalu *Výběr průpravných cvičení* Ve fázi nácviku odpalování je velmi důležité odpalovat stojící míč. Proto i výběr průpravných cvičení je velmi omezen, většinou se soustředíme na odpal ze stativu. Odpal ze stativu Stativ je zařízení, které slouží k odpalování stojícího míče. Stativy mohou být různé konstrukce, od jednoduchých, zabodnutá tyč do země, na konci opatřená gumovou hadicí, až ke složitým několika kloubovým regulovatelným stativům. Je výhodné spojovat stativ s podložkou ve tvaru domácí mety. *Postavení u stativu* Na obrázku 32 je znázorněno správné postavení hráče vzhledem ke stojanu. Pálkař by měl stát tak aby při kontaktu pálky s míčem v okamžiku odpalu byl stativ přímo před výkročnou nohou pálkaře. Výška stativu v počáteční fázi nácviku by měla těsně nad pasem pálkaře. Obr. 32 Postavení hráče u stativu Video D2 Po zvládnutí základní techniky odpalu ze stativu může pokračovat nácvik odpalování z pomalu letících nadhozů. Dalším krokem může být odpalování z bočního nadhozu (obr. 33), kdy pomocník stojí vedle domácí mety přímo proti pálkaři. Odpal z bočního nadhozu (toss) Základní postavení: pálkař stojí rovnoběžně s podélnou hranou domácí mety ve vzdálenosti, která mu umožní kontakt pálky nad přední hranou domácí mety zhruba v její polovině. Pomocník,(nadhazovač) stojí nebo klečí na protější straně mety ve vzdálenosti zhruba 1m. Spodním obloukem nadhazuje míč nad přední hranu domácí mety. Cílem pálkaře je odpálit míč v okamžiku nejvyššího bodu jeho letu. Postavení pálkaře i natahovače ukazujeme na následujícím obrázku. Obr. 33 Odpal z bočního nadhozu Video D3 Odpal z bočního nadhozu 2 (toss 45°) Podobným průpravným cvičením je odpalování, kdy nadhazovač stojí 45 stupňů od směru budoucího odpalu, jak je znázorněno na schématu. Při nácviku je nutné dohlížet na správnou techniku odpalu a v pozdějších trénincích postupně zvyšovat rychlost nadhozů. Video D4 Později může trenér přistoupit k nácviku odpalování z normálního nadhozu, který už je prováděn z regulérní vzdálenosti a z přímého směru před pálkařem. Odpalování dvou pálkařů z nadhozu V tomto cvičení nadhazovač z regulérní vzdálenosti nadhazuje střídavě dvěma pálkařům, kteří se střídají u domácí mety. V případě že se jedná o leváka a praváka je možné je postavit proti sobě a každý má „svoji“ metu. (obr. 34). Obr. 34 Odpalování dvou pálkařů z nadhozu Soutěž kdo odpálí nejdál *Cíl:* Naučit odpalovat hráče míč ze stativu velmi intenzivním švihem *Provedení činnosti:* Hráči postupně odpalují míč ze stativu a na místo, kam míč dopadne po odpalu, se umístí značka. Hráči se započítává nejdelší odpal z předem stanoveného počtu pokusů. Nácvik nadhozu Před zahájením nácviku nadhozu je nutné zdůraznit správné držení míče. Držení míče je záležitost individuální. Aby mohl nadhazovač využít všechnu sílu potřebnou k nadhozu, měl by držet míč v prstech, tj. mezi palcem a co nejmenším počtem ostatních prstů, kterými je možno ovládat míč. Záleží na velikosti ruky nadhazovače a na typu nadhozu. Držení je v každém případě pevné, nikoli křečovité. Konce prstů by měly být umístěny za švem míče. Jsou totiž poslední částí ruky, která se míče dotýká, a udělují míči točivý moment. Větší třecí odpor zvýšeného povrchu míče umožňuje lepší kontakt, než zbývající hladký povrch míče. V průběhu nácviku je vhodné, aby hráč sledoval rotaci vypuštěného míče, která by ve správném provedení měla být zpětná. Pro jednoduchý nácvik nadhozu je možné rozdělit nadhazovací pohyb do dvou částí a ty v průběhu nácviku spojit a pokračovat k celkovému provedení. První průpravné cvičení (kyvadlo) je zaměřeno na silovou část nadhozu a ve druhém (Přenášení hmotnosti těla) již tuto fázi spojíme s přenášením hmotnosti těla a pokračujeme (nadhoz s otočkou) změnou základního postoje až k celkovému provedení nadhozu (nadhoz z místa). Kyvadlo Dvojice hráčů ve stoji rozkročném stojí levým bokem proti sobě ve vzdálenosti 3 - 5 m, paže volně svěšeny před tělem. Přihrávají si míč spodním obloukem, nápřah je prováděn celou paží půlkruhem směrem vzad až do vzpažení. Současně s pohybem pravé paže provádí hráč nápřah (protipohyb) levou paží, která se půlkruhem dostává také do vzpažení, kde se obě paže dotknou. Současným zpětným pohybem obou paží je míč hozen spoluhráči. Základem správného pohybu paží je uvolněnost a postupné zapojení paže, předloktí a zápěstí. *Kontrolní body:* Tělo nadhazovače zůstává vzpřímeno v průběhu celého hodu, pravá paže se pohybuje v rovině kolmé k zemi, levá paže vykonává protipohyb, rotace míče v průběhu letu je zpětná. Video D5 Přenášení hmotnosti těla Hráči se postaví do stoje rozkročného levým bokem k spoluhráči. Hráči zaujmou postoj ve vrcholu nápřahu. Pravá paže je ve vzpažení a levá s rukavicí v předpažení a směřuje ke spoluhráči. Hmotnost těla je na pravé noze. Z tohoto postoje, současným pohybem obou paží (jako v předešlém cvičení) dolů, provede hráč hod spodním obloukem se současným přenesením hmotnosti těla na vykročenou levou nohu. *Kontrolní body:* Tělo nadhazovače zůstává vzpřímeno v průběhu celého hodu, pravá paže se pohybuje v rovině kolmé k zemi, levá paže vykonává protipohyb, rotace míče v průběhu letu je zpětná. Při ukončení pohybu je hmotnost těla na vykročené noze. Video D6 Nadhoz s otočkou Hráč zahajuje toto průpravné cvičení v základním postoji pro nadhoz, otočený čelem ke spoluhráči. Vykročí a zaujme postoj ve vrcholu nápřahu. V počátku procvičování se v tomto postoji zastaví, zkontroluje polohu obou paží a pokračuje v pohybu jako v předešlém cvičení. Dobu zastavení ve vrcholu nápřahu postupně zkracuje, až vznikne plynulý pohyb. Video D7 Nadhoz z místa Hráč stojí čelem ke spoluhráči ve stoji rozkročném, zhruba na šířku ramen. Nadhazuje spoluhráči kompletním nadhazovacím pohybem z místa. Stojná noha je v průběhu pohybu na stejném místě. Hráč zahájí pohyb výkrokem levé nohy, pokračuje pohybem boků, těla a paží a dokončí pohyb po vypuštění míče dokrokem pravé nohy na úroveň vykročené. Video D8 Průpravné hry Při nácviku pálkovacích her u dětí i začátečníků, je výhodné situační podmínky zjednodušit, protože zpočátku budou problémy s pochopením některých pravidel. Základním rysem průpravných pálkovacích her je jednoduchý způsob odpalování, nejčastěji je využíváno odpalu ze stativu. Dalším ulehčením při rozhodování a orientaci hráčů bývá zjednodušení pohybu běžců po metách, ať již snížením počtu met, nebo zjednodušením pravidel postupu hráčů (například zakázáním postupu v případě spoluhráčova odpalu, který je chycen v letu). V některých známých průpravných hrách se pořádají soutěže mezi školami. Patří k nim: Bee ball (PH text 1) Over The Line (PH text 2) Tee ball (PH text 3)
Vladimír Süss Jan Carboch Petra Pravečková
vytvořil webmaster UK FTVS, (c) 2016