Úvod

Přestože jízdní kolo bylo vynalezeno ve století páry, jeho čas přišel až ve století raket a počítačů. Do třetího tisíciletí vstupuje s perspektivou stát se jedním z nástrojů, který reprezentuje lepší lidské já ve vztahu k životnímu prostředí a může tím přispět i ke zlepšení vzájemných vztahů mezi lidmi. Významnější roli než doposud má, by v procesu „kolizace společnosti“ měla sehrát škola. Tento materiál je určen těm, kteří cítí potřebu působit a dobře obstát v roli cyklistického rodiče, učitele a trenéra dětí, mládeže, ale i dospělých.

Anatomie kola

Jazyk cyklisty se dá na rozdíl od jiných zvládnout poměrně snadno. Na obrázku uvádíme několik základních pojmů, které by měl každý cyklista znát.

cyklo.jpg, 65kB

Kontrola kola

Kontrola kola před každou jízdou

Nahuštění pneumatiky kontrolujeme silným zmáčknutím palcem shora. I když přední kolo může být nahuštěno méně než zadní, nemělo by jít promáčknout do hloubky, ale pouze na povrchu. Při poklepu pneumatika vydává vyšší zvonivý tón. Podhuštěná pneumatika sice lépe tlumí nárazy a má lepší přilnavost při jízdě v terénu a na kluzkém povrchu, ale snadno ji prorazíme o tvrdý předmět.
Funkce brzd zběžně kontrolujeme tahem za páky se současným pohybem kola vpřed. Brzda musí začít včas zabírat, brzdová páka nesmí dolehnout až k řídítkům a brzdové špalíky mají přesně doléhat na ráfky kola.
Uchycení kola ve vidlici - kontrolujeme utažení upevňovacích matic nebo rychloupínacího mechanismu. Jeho páčku neohýbáme proti vidlici a nepoužíváme maximální sílu, abychom mohli mechanismus v případě potřeby snáze povolit.

Měsíční kontrola nebo kontrola před delší jízdou

Rám, vidlice kola, představec a řídítka. Soustředíme se na spoje trubek a koncovek vidlic. Porušený lak a změny barvy materiálu mohou být náznakem porušení jeho pevnosti. Jasným znakem jsou praskliny nebo ohnutí.

Ložiska a vůle jejich chodu, včetně pedálů. Kontrolujeme citlivým páčením za ráfek kola, kliky, tělo pedálu. Vůli ložiska řízení zjistíme většinou při jízdě, ale potvrdíme tak, že zmáčkneme přední brzdu a kolem popojíždíme vpřed a vzad.

Pneumatiky. Kontrolujeme stav dezénu a neporušenost pláště i na boku.

Ráfky. Kontrolujeme stav vycentrování, stopy po nárazech a čistotu boků ráfku, kde doléhají brzdové špalíky. Kontrola probržděnosti ráfku. Jeho ztenčení na bocích může vést k roztržení za jízdy.

Sedlo. Trochu násilným zahýbáním za sedlo zkontrolujeme, zda nepotřebuje dotáhnout v zámku sedlovky. Sedlovka nesmí být vytažena přes bezpečnostní rysku.

Představec a řídítka. Dotažení kontrolujeme tak, že přední kolo přidržíme mezi nohama a kroutíme řídítky. Nepoužíváme maximální sílu. Pokud se nám daří otočit řídítky mimo osu kola, musíme nejdříve povolit šroub představce asi o 7 závitů a klepnout na něj shora. Teprve když se představec úplně volně otáčí, natočíme řídítka do správného směru, a potom šroub znovu dotáhneme. Je nesprávné rovnat řídítka pouze násilným pootočením. Rovněž kontrolujeme dotažení šroubů, kterými jsou uchycena řídítka v představci.

Brzdy. Kontrolujeme dotažení upevňovacích šroubů brzdových pák na řídítkách, brzdových čelistí a lanka. K seřízení chodu brzdy používáme seřizovací šroub na lanku brzdy nebo posunutí brzdových špalíků. Pokud je brzdový špalík opotřebený tak, že jeho kovový nosník (botka) doléhá při brzdění na ráfek, je třeba jej okamžitě vyměnit. Pokud tuto blížící se závadu nezjistíme při kontrole, tak nás o ní zcela jistě uvědomí ostrý kovový zvuk při brzdění a hluboká rýha v ráfku kola. Brzdnou plochu brzdových špalíků očistíme od drobných kamínků, které působí na ráfku jako brusný papír a přesně seřídíme jejich dosednutí na ráfek.

Převodníky a řetěz. Dotáhneme s citem šrouby, které upevňují převodníky na pravé klice kola. Kontrolujeme opotřebení řetězu a zubů převodníku stejně jako pastorků. Řetěz musí být všude stejně ohebný a přiměřeně namazaný. Točíme-li klikami dozadu, zjistíme zatuhlý článek řetězu při průchodu přes pastorek a rameno přehazovačky. Zvláště na malá kolečka vodící kladky řetězu přehazovačky se zatuhlý článek řetězu špatně navaluje a zadrhává o ně. Příčinou bývá nečistota nebo rez, někdy také špatná montáž (spojení) řetězu. Řetěz je třeba vyčistit, rozhýbat i citlivým páčením do stran a namazat.

Stav řetězu zjistíme pomocí kalibru nebo jednoduchou zkouškou. Kalibr dokáže přesně rozlišit čtvrtiny životnosti řetězu. Pokud nemáme kalibr, můžeme provést zkoušku opotřebení řetězu improvizovaně. Dáme řetěz na největší převodník a potom jej vpředu na převodníku uchopíme mezi prsty a zvedneme z jeho zubů. Pokud lze řetěz zvednout téměř do výšky špičky zubu převodníku, je zcela jistě jeho životnost vyčerpána. Je třeba jej vyměnit. Pokud jde řetěz zvednout do výšky nebo přes výšku zubu převodníku, tak jeho opotřebení znehodnocuje zuby na převodnících a pastorcích. Na takových zubech nový řetěz klouže a přeskakuje. Nyní již nezbývá než vyměnit i opotřebované pastorky a převodníky. Je-li řetěz ještě v pořádku, namažeme jeho vnitřní prostor, což jsou místa mezi třecími plochami článků a všechen olej na povrchu dokonale otřeme. Při výměně řetězu dbáme na to, aby nový řetěz měl stejný počet článků, jako starý.

Pedály. Kontrolujeme dotažení v klice, stav těla a upínacích mechanismů boty na pedálu, včetně vypínací síly nášlapných pedálů. Při výměně pedálů dejte pozor, aby nedošlo k jejich záměně, protože levý pedál má obráceně závit. Pedály jsou označeny podle jazyka země původu, většinou však anglicky R – right – pravý a L – left – levý.

Dáváme také pozor, aby při montáži nedošlo k znehodnocení závitu v klice křivým nasazením do závitu. Nikdy nepoužíváme sílu. Pedál musí jít do kliky našroubovat lehce.

Čištění a mazání kola

Špína působí nejen neesteticky, ale i destrukčně (jako brusná pasta) na součástky kola. Při menším znečištění stačí otřít vlhkým hadrem. Pokud je kolo silně zablácené, opláchneme jej nejdříve proudem vody, přitom dáváme pozor, abychom tlakovou vodu nesměřovali do ložisek. Potom omyjeme mastnotu vodou s odmašťovacím prostředkem, pomocí různých druhů kartáčů (včetně starého kartáčku na zuby) a houby. Zvláštní pozornost věnujeme brzdným plochám ráfků, přehazovačce, pastorkům a řetězu (na jeho čištění bez demontáže se prodávají speciální myčky řetězu v podobě vaničky s otočnými kartáči). Rychlé ošetření řetězu provedeme pomocí oleje WD – 40 a přípravku na mazání řetězu. Řetěz důkladně vytíráme do hadru a kolo chráníme před potřísněním olejem.

Nejběžnější opravy na cestách

Defekt pneumatiky

Otevřeme ramínka brzd a řetěz přehodíme na nejmenší pastorek a vyjmeme kolo z rámu.
Vypustíme zbylý vzduch a případně vyšroubujeme pojistnou matku ventilku.
Ventilek nebo jeho tubus citlivě zatlačíme do ráfku.
Boky pláště stiskneme k sobě postupně po celém obvodu, aby se uvolnily od ráfku. Plášť horského kola, zvláště když je dost používaný, sejmeme rukou tak, že jeden bok pláště přetáhneme přes okraj ráfku a pokračujeme v přetažení po celém obvodu. Ke stažení musíme však většinou použít montážních pák. První založíme mezi ráfek a bok pláště na opačné straně, než je ventilek, a bok pláště pákou přetáhneme přes okraj ráfku. Pracujeme opatrně, abychom montpákou nepřiskřípli duši k ráfku nebo plášti, čímž bychom ji mohli proděravět. Druhou pákou pracujeme asi 10–15 cm vedle. Potom jednou pákou objedeme po celém obvodu a přetáhneme bok pláště přes okraj ráfku.
Ventilek prostrčíme otvorem v ráfku a vyjmeme duši.
Nahustíme duši a přiblížíme ji k uchu a tváři postupně po celém obvodu. Většina defektů je při této kontrole slyšet nebo cítit na tváři. Pokud je místo proražení duše touto metodou nezjistitelné, musíme použít nádobu s vodou. I malá dírka se na ponořené duši prozradí unikajícími bublinkami.
Při technice lepení dbáme na čistotu lepených ploch a správný postup, který je uveden na lepicí soupravě. Nepoužíváme staré lepicí soupravy, protože chemické složení dnes vyráběných duší je jiné. Před montáží duši nahustíme a zkontrolujeme těsnost záplaty.
Zkontrolujeme také, zda defekt nebyl způsoben vyčnívajícím paprskem do ráfku nebo ostrým předmětem, který zůstal zapíchnutý v plášti; defekt by se mohl opakovat. Při prohlídce pláště kontrolujeme také jeho neporušenost. Menší porušení lze vypodložit kusem gumy ze starého pláště, který bychom měli mít v soupravě na opravy. Pokud není jiné řešení, lze velký otvor v plášti zašít. Problém s velkým defektem na duši, který se nedá zalepit záplatou, lze vyřešit pěnou vstříknutou do duše přes ventilek nebo zavázáním duše na uzel.
Ventilek lehce nahuštěné duše prostrčíme otvorem v ráfku a zbytek duše vsuneme do pláště po celém obvodu.
Ventilek s jeho tubusem zatlačíme částečně zpět do pláště a plášť usadíme nejdříve v okolí ventilku. Postupně přetahujeme zbytek pláště přes okraj ráfku. Přetažení dokončujeme naproti ventilku. Především u tenkých silničních plášťů musíme použít sílu a někdy i montážní páky, aby se nám podařilo plášť nasadit.
Zkontrolujeme, jestli duše není skřípnutá mezi bok pláště a ráfek a sedí pravidelně po celém obvodu ráfku.
Nahustíme duši na potřebnou hodnotu.

Při opravách v terénu nebo na krajnici dbáme na to, aby se na duši a plášť při montáži nenachytaly kamínky, které mohou způsobit další defekt.

Prasklý paprsek (drát) v kole

Paprsek prasklý u náboje kola opatrně ohneme asi v polovině a vytočíme ze závitu niple – matičky držící paprsek v ráfku kola. Pokud nipli neudržíme mezi prsty, použijeme k přidržení centrklíč. Většinou na cestách nový paprsek nemáme, ale neměli bychom nechat kolo rozcentrované, i když jen lehce zadrhává o brzdové špalíky. Z těchto důvodů povolíme niple nejbližších paprsků u prasklého tak, aby se výchylka zmenšila. Při nejbližší příležitosti chybějící paprsek doplníme a kolo vycentrujeme.

Pokud praskne paprsek u niple a ještě za vícekolečkem a nejde vyndat (nemáme možnost jej přeštípnout), musíme jej šikovně vplést do ostatních paprsků, aby se nezachytil za přehazovačku a vidlici kola.

Přetržený řetěz

Pokud máme s sebou na cestě nýtovač řetězu, lze řetěz bez problémů spojit. Při poškození článků či ztrátě nýtu, který spojuje články řetězu, musíme řetěz o článek zkrátit. V nouzové situaci bez nýtovače musíme použít stejně silný šroubek, hřebík nebo drát, kterým řetěz spojíme. Vložený nýt zkrátíme, aby přečníval na každou stranu 1- 2 mm a přečnívající část náhradního nýtu rozklepeme tvrdým předmětem proti pevné opoře. Nakonec se přesvědčíme, jestli řetěz projde přehazovačkou a mezi pastorky. Pokud ne, musíme zlepšit kvalitu rozklepání nýtu.