Chůze na slackline se v posledních letech objevila jako nová forma rekreační pohybové aktivity. Získala oblibu především u mladší generace a ukazuje se jako zajímavá forma trávení volného času. Slackline je nylonový nebo polyesterový popruh různé šířky (obyčejně 2,5 -5 cm) ukotvený mezi dvěma pevnými body. Šířka a kvalita popruhu a míra napnutí určují elastické vlastnosti slackline.
Kořeny chůze po laně můžeme hledat v umění středověkých akrobatů, cirkusového provazochodectví, dále v tělovýchovných systémech filantropistů a turnerů. V moderní podobě je slackline spojována s yosemitskými horolezci v 70. letech 20. století, kteří začali používat duté ploché smyce.
Slackline se díky materiální a finanční nenáročnosti rychle rozšířila do širšího povědomí učitelů, trenérů i fyzioterapeutů. Slackline se již objevuje v programech školní TV, trenéři využívají slackline jako formu tréninku na nestabilních plochách, fyzioterapeuti shledávají slackline jako vhodný doplněk při rehabilitaci a léčbě vad páteře.
Existují v zásadě dva způsoby napínání slackline – použitím ráčny nebo kladkovým systémem. Podrobný návod je součástí každého nákupu a nebudeme se jím zde zaobírat. Ráčna je uživatelsky pohodlnější, slouží k napínání kratších popruhů. Systém kladek je účinnější a umožňuje napínání dlouhých „lajn“.
K základním cvičením na slackline patří:
Stoj na jedné noze. Stojná noha je mírně pokrčená, zrak upíráme pokud možno na vybraný fixní bod vpředu, nehýbeme hlavou, paže máme ve vzpažení pokrčmo.
Stoj na obou nohách. Balancování na obou nohách je zpočátku složitější, ale je vhodné ho nacvičovat pro chůzi na dlouhých „lajnách“.
Chůze vpřed. Při chůzi máme mírně pokrčené nohy, zrak máme upřený na fixní bod před sebou, ramena držíme vzadu, pánev podsazenou. Paže ve vzpažení pokrčmo pomáhají lépe vyvažovat nerovnovážné postoje. Při větším vykývnutí do strany pomůže rychlé skrčení nohou.
Dřep. Dřep je poměrně jednoduchým prvkem balancování na slackline. Můžeme zatěžovat rovnoměrně obě nohy nebo přenesením těžiště pouze jednu nohu. Zkoušíme při různém postavení končetin.
Chůze vzad.
Obrat. Při obratu ztrácíme na chvíli vizuální fixní bod, proto musí být obrat učiněn co nejrychleji. Otáčení provádíme na palcových ploskách chodidla.
Naskočení na slackline. Naskočení na popruh je dobrou zkouškou dynamické stability. Na popruh je potřeba naskakovat shora k snadnějšímu vyvážení těla při dopadu. Pozor na ukotvení popruhu. Při tomto cvičení vznikají až dvounásobné síly na ukotvení než při prosté chůzi. Velikost síly na kotevní body při různých dynamických prvcích dosahuje běžně 12-15 kN.
Chůze s rukama v bok. Chůze s rukama v bok znemožňuje vyvažování horními končetinami. Stabilitu tak musí zajišťovat pohyb trupu případně volná dolní končetina.
Sed, klek a leh. Sed, klek a leh na popruhu jsou komplexním cvičením koordinace, síly a rovnováhy. Dbáme na měkký dopad, případně podáváme záchranu.
Ukazuje se, že je jedno, zda se snažíme rovnou dělat první krůčky na popruhu nebo začneme s rovnovážnými průpravnými cvičeními. Oba postupy vedou k podobným výsledkům.
Stoj na jedné a na obou nohách patří mezi první dovednosti při nácviku chůze na slackline |
Chůze vpřed je jednodušší, pokud držíme paže nad hlavou |
Dřep na slackline |
Chůze vzad |
Obrat na slackline musí být proveden rychle |
Naskočení na popruh vyžaduje rychlou stabilizaci těla |
Chůze s rukama v bok je poměrně náročnou variantou chůze po slackline |
Sed na úzký popruh vyžaduje kromě dobré úrovně rovnováhy také značnou sílu svalů trupu |