Oblečení pro aktivity v přírodě

Při každé pohybové aktivitě se lidské tělo brání přehřátí pocením. S poklesem pohybové aktivity klesá také intenzita pocení, ale navlhlá trika zůstávají na těle a vyvolávají pocit chladu.

Teplo se ztrácí při aktivitách v přírodě několika způsoby:

Radiací - „vyzařováním".
Konvencí - „ prouděním“ vzduchu kolem těla.
Kondukcí - „kontaktem“ při styku se studeným sněhem, zemí apod.
Odpařováním - již uvedené pocení.

Je samozřejmé, že izolované varianty ztráty tepla se objevují jen výjimečně. Z praxe všichni známe kombinace uvedených ztrát - např. při dešti je mnohdy větrno apod.

Pro systém oblékání se vžil název Cibulový princip (z němčiny Zwiebelprinzip, v angličtině layering - vrstvení). Cibulový princip představuje vrstvení oblečení tak, aby tvořilo ucelený funkční systém, který uživateli poskytne co největší komfort. Z hlediska efektivního fungování lidského organismu je nutné udržovat tělo na dolní hranici tepelného komfortu. To umožňuje právě oblékání do více vrstev, z nichž každá má díky současným materiálům svou zvláštní funkci.

První vrstva - transportní nebo sací

Úkolem první vrstvy je transportovat vlhkost směrem od těla, aby se uživatel pokud možno cítil v suchu. Tato vrstva bývá vyrobena ze syntetických materiálů, jako je polyester nebo polypropylen. Velký návrat však zaznamenávají i přírodní materiály v podobě speciální ovčí vlny Merino.

Doporučení dle prováděné pohybové aktivity:

Při nízkém zatížení (chůze, rychlejší chůze, sjíždění na lyžích) je velmi vhodné použít vlněná trika (Devold, Icebreaker apod.). Pomaleji odvádí pot, ale ani ve vlhkém triku nemáte pocit chladu.
Při vysoce intenzivním zatížení jsou preferována trika z umělých vláken. Rychleji odvádějí pot a rychleji schnou.

Doporučení pro výběr první vrstvy oblečení:

Trika z umělých vláken by měla být „akorát“ na tělo, trika z vlny je lepší kupovat volnější. Aby celý systém oblečení dobře fungoval, je nutné, aby i spodní prádlo tj. slipy, kalhotky či podprsenka, bylo vyrobeno z těchto materiálů. V případě použití bavlněného spodního prádla je celý systém nefunkční, protože vlhkost se hromadí právě mezi vlákny bavlny.

Druhá vrstva - tepelně izolační vrstva

Cílem druhé vrstvy, tak jak název napovídá, je izolace těla před ztrátou tepla. Při výrobě se používá stejných nebo podobných materiálů jako v případě první vrstvy, pouze s vyšší gramáží materiálu. Synonymem pro druhou vrstvu jsou „flísky“ vyrobené z polyesteru. Tyto bundy změnily pohled na oblékání pro aktivity v přírodě, jejich velkou nevýhodou však je nízká větruvzdornost. V případě přírodních materiálů mají výrobci v nabídce bundy z vlny, která je objemnější a má větší hmotnost.

Nevýhodou materiálů izolační vrstvy je jejich nízká větruvzdornost, jsou pouze vodě-odpudivé. Tento hendikep byl vyřešen použitím membrán. Mezi nejznámější materiál kombinující izolační vlastnosti a větruvzdornost patří např. Windstopper a No wind. Bundy z těchto materiálů jsou schopné odolávat větru a částečně i dešti a plní tak částečně funkci třetí vrstvy.

Další možností skloubení příjemných vlastností a větruvzdornosti jsou softshellové tkaniny. Materiál je vyroben vysokou hustotou tkaní, je velmi odolný mechanickému poškození.

Poslední skupinou bund pro druhou vrstvu jsou bundy určené pro zimní období, v nichž tvoří izolaci umělá vlákna nebo peří. Jsou velmi lehoučké a skladné.

Třetí vrstva – nepromokavá, větruvzdorná vrstva

Poslední vrstva, která chrání před nepříznivými vlivy počasí tj. větrem, deštěm nebo sněhem. Musí být nepromokavá, ale zároveň prodyšná. Materiály pro výrobu třetí vrstvy jsou převážně syntetické, ale na trhu se objevují i bundy z bavlny. Nepromokavost a zároveň prodyšnost materiálů je způsobena funkční vrstvou, na kterou je z lícové i rubové strany nalaminována tkanina. Takovéto složení se nazývá třívrstvý laminát.

Mezi nejznámější membrány patří materiál GORE-TEX. Jedná se o teflonovou membránu se stálými vlastnostmi. Dalším způsobem výroby je vytvoření zátěru na nosnou tkaninu. K výrobě zátěru se používá polyuretan. Do této skupiny patří Dermizax, Gelanots, Entrant apod. U těchto materiálů platí nepřímá úměra mezi prodyšností a nepromokavostí. Čím více je materiál prodyšný, tím méně je nepromokavý. Poslední variantou je materiál Sympatex, kdy se k výrobě membrány používá polyester.

Rady při výběru

Při výběru bundy mějte na paměti, že módní barvy jsou zajímavé, ale kvalitní střih a technické detaily dělají z těchto bund příjemné společníky do nepohody.

Prohlédněte bundu a zaměřte se na detaily (tj. zakončení zipů, uchycení stahovaček, délka rukávů, délka zad a kapuce) zkontrolujte, zda jsou zalepené všechny švy.
Oblékněte se do bundy i s „druhou vrstvou“ – zatáhněte rukávy, zkuste nastavit kapuci, stáhněte spodní lem bundy.
Pohybujte pažemi - bunda by vás neměla nikde výrazně táhnout, když zvednete paže, nesmí dojít k vytažení bundy nad kalhoty.

Péče o oblečení

Při praní nikdy nepoužívejte aviváž, sypké prací prášky, bělidla, čističe skvrn. Perte pouze v tekutých pracích přípravcích nebo v mýdle.

Praní syntetických tkanin – prádlo perte často na program pro jemnější tkaniny, v tekutých pracích prášcích. Teplota praní je cca 30 – 40 °C. Ždímání a sušení v sušičce je dovoleno.

Praní vlny - oblečení z vlny se díky samočistící schopnosti vlněných vláken nemusí tak často prát. Lze je prát v automatické pračce na program vlna nebo ještě lépe v ruce. Výrobci doporučují prát z rubové strany. Prací přípravek by měl obsahovat lanolín nebo existují speciální přípravky určené přímo na praní vlny (např. Biowash).

Výše uvedená doporučení platí pro praní první i druhé vrstvy oděvů.

Praní svrchních bund

Je lepší prát bundu méně zašpiněnou, než skutečně špinavou a vyžadující tak větší množství pracího prostředku. Před vložením bundy či kalhot do pračky zapněte všechny zipy a přilepte suché zipy. v případě silného znečištění na límcích či manžetách vyperte lokálně pomocí kartáčku a mýdlového roztoku. Praní se doporučuje v tekutém pracím prášku na 40°C. Sušení v sušičce je doporučeno na jemný, ale teplý program. Kdo nedisponuje sušičkou, je potřeba v rámci zachování voděodpudivosti oděv vysušit žehličkou. Žehličku nastavte na 100°C, položte mezi plotnu žehličky a žehlený oděv ručník, či utěrku. Tímto způsobem přežehlete do sucha.


Při oblékání je nutné začít od spodního prádla – funkční podprsenka

Boxerky s prodlouženou nohavičkou poskytují skvělou izolaci při chladnějším počasí

Dámské kalhotky určené spíše pro teplejší počasí

Jednoduché triko volnějšího střihu z materiálu Merino

Někteří výrobci vsází na barevné kombinace – triko z Merina

Triko se stojáčkem z polyesteru (trika vyrobená ze syntetických materiálů jsou lepší více upnutá, aby byla v těsném kontaktu s tělem)

Dvouvrstvé triko do chladnějšího počasí

Slabší triko z polyesterového rouna

Legendární mikina z materiálu power stretch – prodloužené rukávy ocení uživatel na kole, běžkách apod.


Vlněná mikina s prodlouženými rukávy a prodlouženými zády

Windstopperová bunda - kombinace tkaniny a membrány

Svrchní vrstva musí zabezpečit nepromokavost a větruvzdornost i ve velmi náročných podmínkách

Detail kapuce – kapuce musí jít velmi snadno přizpůsobit, aby těšně doléhala na hlavu

Prodloužené a lehce stahovatelné rukávy jsou neocenitelné v zimních podmínkách a za deště

Detail voděodolného zipu - jezdec zipu je zasunut pod látku